úterý 23. února 2016

Já jsem v Londýně

Ahojda Juli,
tak ti teda řeknu, že tvoje patnáctiny byly fajn... Rychlý špunty, byly ve skutečnosti jen limonáda a víc toho obsahu se objevilo na Miky bundě než v našich hrdlech. Navíc už když se náš kamarád Američan chopil otvírání před tím super barem, špunt vylítl a s ním tak půlka té tekutiny. Dobře, dál..
Jsi rebel, já revizorům lžu pořád, ale já si aspoň lístky kupuju narozdíl od jiných. A teď konečně k aktuálnímu tématu. Takže já jsem zrovna v Londýně, ale to jistě dobře víš. Jseš na mě naštvaná, protože za prvý nechodím do školy a za druhý nepíšu testy. A je to tu super, noc v autobuse byla teda fakt kůl, ti řeknu... Jeli jsme trajektem a pak nakupovali, jedli a navštívili jsme spoustu pěkných památek. Nejhezčí to bylo v Gotickým městečku Canterbury... Ti ale řeknu ten šoping!! Úplně boží tady, akorát se na mně všichni blbě dívaj, nevíš proč?


.. Naše rodina... Úplně úžasná paní, Elena se jmenuje.Má strašně chytrou dceru právničku, co prý bydlí v nejdražší časti Londýna. A Elena je byznysmanka, i když... Já tohle nikdy moc nechápala.. No a jídlo dělá perfektní a povídá si s náma. Dneska jsme byli na Tower Bridge - to je takovej most... A v hradu Tower, kde je prý nejvíc paranormálních jevů, a to ti řeknu, já takovej kutil, no... Kutilem bych se asi nenazvala, spíš takovou překážející překážkou v cestě královských vojáků, kteří se zrovna střídali na stráži... No to ti povím, Nějakej chlap na mě začal řvát asi anglicky ať asi jako uhnu... Aai nějakej jejich náčelník. No, a vzniklo spoustu nádherných fotografií... A tím bych to asi ukončila, v Londýně je krásně. Tak si to ve škole krásně užívej, mám tě ráda.

středa 17. února 2016

Oslava našich patnáctin

No ahojda Bino, jak jistě víš, nedávno mi bylo již kráásných patnáct let. Hned jsem si zašla zařídit občanku a ještě ten den jsem zalhala revizorovi, že je mi vlastně čtrnáct a že mám tedy povolení jezdit za poloviční cenu. Jsem to ale rebel, viď ? Přikládám fotku svého narozeninového dortu, děkuji, pane pekař.

 
No nic..... naše spolužačka má narozeniny den přede mnou (a ano.. od dětství mi v jednom kuse připomíná, že to ONA je tady ta starší.. ikdyž jen o asi 16 hodin), takže většinou slavíme dohromady a výjimkou tomu nebyl ani pátek minulého týdne. V plánu bylo jít do picérie, něco zbaštit, rozbalit si dárky a upalovat zase zpátky domů, do postýlky a na seznamu pozvaných bylo i se mnou 10 lidí. Jenže dva jedinci BOHUŽEL odmítli (z raději nezmiňovaných důvodů), a tak nás tam zbylo osm. Probíhalo to celkem hladce, jen mě zarážela ta obrovská krabice vážící 10 kilo, která stála vedle mě na zemi. Kluci jí dokonce i koupili jízdenku v autobuse. Měl v tom být nějaký ultramegaspešl dárek, ale nakonec.... kdo by tohle čekal, že ? Šest flašek vody. Proč ? To je mi do teď záhadou. Ale samozřejmě i úžasný dárky, kterýma se kluci fakt vytáhli, musím říct..... a dárky od holek.. nevím, jestli stojí za to zmiňovat, že jsem dostala například těhotenský test, krém na bradavky pro kojící ženy a NAPROSTO nejošklivější věc na světě. Jmenuje se Štěpán, Štěpáne, pozdrav.


No nic, oslava se chýlila ke svému konci a neudálo se nic úplně neočekávaného..... pomineme-li to, že kluci byli úplně hotoví z mušle na pánských záchodech ve tvaru pusy.

Když jsme to tam zabalili, šli jsme ven, abychom mohli bouchnout Rychlý Špunty (to víš, slavíme ve velkým..... Týpkovi ještě nebylo 15 totiž :D ). Byla to sranda, ale.. inu.... na Silvestra se pilo něco úplně jiného, že, Bruneto ?? Docela by mě zajímalo, kam se poděla ta flaška..... nevadí !

PS.: celkem promakanej článek, no ne ?
PPS.: RMNMŘ
PPPS.: kdopak si dal jako jediný zelený čaj, hmm ?










středa 10. února 2016

Spešl dárek!!

Ahojda Julko...
Zavětřím k tvému minulému článku. A k tomu, jak to působilo na okolí, když sis začala s tou divnou osobou (ahoj Tadeáši). No, bylo s tebou prostě k nevydržení, doteď si s určitostí vybavuju, jak si tak mezi řečí říkala, že tě otravuje nějakej gymplák a o tom, že ti píše. Kdyby to takhle trvalo ještě nějakou chvíli, typuju, že už by ten tvůj jinak moc milý hoch teď právě seděl ve vězení... A víš za co?? Za otravování Jůlinky, ale Jůlinka si nakonec sama vybrala. Prý jak si řekla: ,,Tak já s ním půjdu jenom ven, a když to přežiju, třeba mi dá pokoj." Teda aspoň myslím, že ta věta zněla nějak takhle.. No a aktuálně?? Pořád mi v jednom kuse vnucuješ, že váš vztah je starší než moje ségra. Fajn, dokonce to máš spočítaný i na den, ale já ti teď řeknu rozdíl mezi tím jak bude jeden rok slavit moje ségra a jak budete jeden rok slavit vy. Takže, moje slaďoulinkatá sestřička bude mít vystrojenej dort, kde bude bezpochyby vytesáno marcipánem Amélie. Bina bude zase taková ta oběť, která zbyde Amélii a Amélie zbyde Bině. Tyto dvě na smrt milující se osoby (sestry) se spolu budou smát, Bina bude mít ocucaný vlasy, záda a... říkala jsem, že se bude smát jenom Amélie?? No, a pak přijdou na řadu dárky. A víš co dostane Mia od Biny?? Dostane na zadek, protože zlobí... Dobře, pokus dva, dostane motorku. Bina se totiž chce u své mladší ségry dobře zapsat a tak musí dokopat nějakej fakt spešl dárek. A protože Bina je chytrá, inspirovala se svým dětstvím. Já měla odrážecí motorku až do jedenácti, než mi za prvý prasklo kolečko a za druhý babička to zjistila a vyhostila mou motorku z baráku, ani pohřeb ji neudělali, a přitom mi tak dobře sloužila, deset let... No a teď koukám, že můj život opravdu žije jenom mojí ségrou a oslavou jejích prvních narozenin. (Mimochodem, bude to komorní oslava na boulingu, jseš zvaná - ne dělam si prdel).. A teď ten rozdíl ukončím, protože ale fakt nehodlám tyhle stránky přejmenovávat a dávat na ně blokaci do osumnácti let, jenom kvůli tomu, že si dva týnejdžři chtějí oslavit svůj roční vztah.. Nenuť mě chodit do detailů.. A víš co.. Amélka teď strašně plaká, má rýmu a víš kdo jí nakazil?? No já, kdo asi?? Hele, než mi začneš mluvit o tom, že bych měla bejt maminka, protože nepíšu skoro o ničem jiným, než o dítěti, který jednou bude sdílet můj pokoj (chapeš? Můj).. Tak bych tě ráda ujistila, že sice nemám v plánu děti nemít, ale nejdřív by se šiklo pár výhodných kroků, jako třeba udělat si školu, zamilovat se, udělat si druhou školu, znovu se zamilovat (jo, úmyslně vynechávám rozchody), udělat si třetí školu, nechat se zaměstnat, a zamilovat se potřetí s tím, že už to bude napořád...

PS: A protože jsem momentálně zjistila, že zamilovat se je jedna věc a dočkat se toho samýho druhá,... Dem si dát čokoládu??

PPS: Já jsem šťastnej člověk, a užívám si mládí... Jdeme si povídat, takže, proč jste skončila v alkoholní léčebně??

PPPS: Vůbec nevím, proč to sem píšu, já náhodou ten alkohol už zase ovladám, takže už ho nepiju.. (Ale fakt!)

PPPPS: Vracím se k PPPS, NEPIJU, A JSEM NA SEBE HRDÁ!

středa 3. února 2016

Dějiny našeho vztahu..

Ahojda Bino ! Dneska jsem se rozhodla, hodit sem takový článek, co jsem napsala se svou.... drahou polovičkou ? :3 :D je to vlastně o tom, jak začal náš vztah (teď to bude 10 měsíců, báj d vej..) a je to pojmuto ironicky, znáš Teda..... tak se pohodlně usaď a připrav se na případný záchvat smíchu či záchvat epileptický...... LISCHKAPITS #1 Historie vztahu mléčného... Aneb. Julinka se sakra nudí. Jedenáctýho Štvrtý 2015 Tadeáš: Když už mě po několika dnech opravdu nakrklo, že na lajkování fotek (což se zdálo jako dobrá možnost, pokud jste měli za účelem někoho sbalit... Sakra, jo) Blondýna, kterou poznáte již za chvíli, nebrala ohled. Rozhodl jsem se tedy k velkému činu. Kromě toho, že jsem po třech týdnech nakrmil papouška... To jídlo je tam do teď. Prostě jsem jí napsal. Julča: Několik dní mi lajkoval fotky naprosto cizí chlapec, kterého jsem znala jen z videí jeho retardovaného kamaráda. Snažila jsem se to nevnímat, ale jednou..... v sobotu dopoledne, když jsem si zrovna hověla na kamarádčině posteli, zabručel mi mobil a kdo mi nenapsal ? Správně, Tomáš ne. Byl to ten obrýlený gymplák, kterému se všichni mí vrstevníci již dlouhou dobu smáli..... Velmistr bojových umění, trojnásobný vítěz v nemrkané a budoucí vlastník největšího akvária na světě: Smáli se Tobě... Honza by mě nikdy nepodvedl... Když jsem jí napsal, snažil jsem se přizpůsobit jejímu postižení... Přiznejme si to... Je prostě na základce. (*Odplivnutí* ...*Odplivnutí*) Když jsem vysmolil pozdrav hodný mistra zámečníka ,,Ahoj :)" ...Jo, bylo to dokonalé. Julča: Připadalo mi to, jakoby si ze mě snažil udělat legraci, ve slově "ahoj" udělal čtyři gramatické chyby. No nic, ze slušnosti jsem odepsala. Poté mě čekala dvacetiřádková zpráva o tom, jak dnešní den prožil..... pamatuji se, že jel k babičce a ztratil plzeňskou kartu, kterou zdobil jeho jedenáctiletý obličej. Je naprosto normální, že se mi kluk, u kterého ani neumím vyslovit jeho jméno, snaží vecpat své zážitky z doposud krásného sobotního dopoledne ? Ne, já myslím, že není. ..... Tadeáši ? Velevážený pan Tadeáš: Člověk si ani nemůže na chvíli odskočit do krematoria na škvarky... Když jsem ji zaujmul dokonalým příběhem o dokonalé osobě.. Jojo, babička je prostě třída... Následně jsem napsal ještě několik podobných řádků s podobnou smyslností.... a... asi o pět minut později mě požádala o fotku. Takže... Příběhy o babičkách Vám zaručeně nažhaví Vaši holku. #ReceptářKapiceŠikuly Jula: Zničehonic mi začal vnucovat své fotky, snažila jsem se odmítnout..... ale byl neodbitný..... inu.. usoudila jsem, že se na něj dá koukat a venku bych s ním možná i vydržela..... a co se nestalo ? Zeptal se mě, zda bychom někdy nezašli do parku a já jsem se nejdříve snažila vykroutit.... ale když mi začal vyhrožovat, svolila jsem..... Spiderman2000: A pak přišla s tím... S tím... Schůzkou. Vzhledem k tomu, že jsme oba dva hráli na klavír... Tedy, já byl v té době schopný vyloudit sotva pár tónů (Teď už dokonce umím hrát i rukama) ... a to ještě hodně špatně... Ale, když je potřeba, pro holku, a pro Jůlinku cokoliv.... Měli jsme jít někam do parku. Když už jsem téměř splnil svůj účel a v další povídce o babičce jsem jí přinutil napsat, že se i těší... Zjistil jsem, že by to ,,rande,, mohlo být i celkem fajn.. a já bych ji nemusel zabíjet.

 

PS.: jinak jsme naprosto normální :D 
PPS.: snad tu všichni chápou ironii..... 
PPPS.: až si pořídíš kluka, budeme chodit na dvojitý rande do kina ??

středa 27. ledna 2016

TATÍ!! Jdeš na mateřskou??!

Ahoj Julí,
maminka z kuchyně naříká, ségra nám urvala koberec. Včera celý odpoledne prořvala, naspala za celý den čtyři hodiny, rozumíš, čtyři hodiny a měla sílu dál vesele a energicky řvát, v uších mi z toho pískalo, tátovo kytaře začaly praskat struny, já už neměla sílu to řešit, sousedi bouchali. Pak mi milovaná sestřička vyrvala cár vlasů z hlavy a když jsem bolestí zařvala, dostala záchvat smíchu, moc se jí to líbilo. Toto malé osmiměsíční stvoření mně začíná opravdu sahat na dno. Na mý dno, chápeš? Vytáčí mě, v jednom kuse řve, piští, ocucává mi ruce, oblečení, vlasy, učebnici přírodopisu, učebnici angličtiny, žákovskou a když začala v pondělí lézt po čtyřech už popředu, nikoli pozadu, jako doposud, vypadala jako takovej ten ještěr, co než udělá jeden malej krůček, šestnáctkrát se zhoupne dopředu a zase dozadu, chameleon, jo tak se to divný zvířátko jmenuje. Ale od úterý už to začala kosit a když jsem měla tušení, že je stále jako obvykle v předsíni na svém palouku, byla najednou se mnou v pokoji a už na mě zubila ty svoje dva tesáky. Mamka začala tátovi vyhrožovat, že půjde do práce a táta místo ní na mateřskou, a jelikož se z toho táta osypal ještě ten den, usoudila jsem, že to asi neklapne a náš živitel rodu bude pořád táta. Jsme feministky a bojujeme za stejná práva žen. Víš, jak to řeší lidi, co nemůžou najít druhou stejnou ponožku?? Asi takhle...


A víš, proč jí nemůžu najít? Protože jí Amélka nejdřív poblila, pak poslintala a když to mamka našla v hromadě bordelu na zemi, vzala to a v domnění, že bere něco jinýho to hodila do záchoda, neptej se, jestli to spláchla.... 
Jo a víš co ta moje malá teroristka ještě udělala? Našla moje deníky a nejdřív je celý poslintala a následně začala natrhávat stránky (to jsem jí naučila já), ale teda fakt jsem si myslela, že je nikdy nenajde, byly schovaný pod postelí. Smrdím kouřem a nevím, jak to ze sebe dostat, nemáš nějakou radu? No, to je asi jedno.. Tak jinak, vzhledem k tomu, že jsem konečně mohla jaksi uklidnit svou duši i mysl a vzhledem k uzavření klasifikace se i smířit s tou příšerností, která se teda ani v nejmenším nepodobá tvým SAMÝM JEDNIČKÁM, jsem se prostě a jednoduše hodila zas do klídku.. No, máš pravdu, já a do klídku, ani v nejmenším... Spíš si teďka zrovna zase říkám, jestli bych neměla zpomalit, víš jako, nějakej ten klídek teďka najít, akorát, já jsem zjistila, že to nejde! Já prostě neumím žít v klídku. Jakmile mám někdy čas klídku, tak už zase vymýšlím, jak si to zpestřit a jak známe, zase to moc přepísknu, žejo? Ale je teda fakt, že dřív bych se u tabule při matice rozbrečela, zvlášť, když nerozumím tomu co se vůbec na tý hodině bralo a já tam zrovna minulej tejden musela naklusat a víš co? Dusila jsem v sobě záchvat smíchu a to jsem doteď nepochopila proč, přičemž jsem ani netušila, že svý čáranice na tabuli budu muset nějak slovně obhajovat... No, matikářka zuřila, jo doslovně, zase už rudla a já se musela fakt rychle otočit, abych nevyprskla smíchy (asi mám dobrej matroš, jinak už nevím teda..) Mě prostě rozesmívalo to, že mám jít k tabuli zrovna já a ještě víc mi rozesmálo, že ale vůbec netuším, jako co mám dělat. No, tak jsem se to snažila jako hodně protahovat, aby už zazvonilo, tys na mě ukazovala něco z poslední lavice, ale to víš.. Tak za prvý, neměla jsem brýle a já bez brýlí vidím tak flek v zadní části místnosti a za druhý, jestli to bylo v matematickejch nějakejch znacích, tak by to stejně nepomohlo.. No a když zazvonilo, já musela všechno dodělat, žejo... Ale to se potom špatně dělá, když mi napovídají všichni a jeden přes druhýho tam na sebe řvete výsledky a postupy a bůhví co dalšího, jenom proto, abyste už měli přestávku. Taky učitelka začala být ještě víc nervózní, když zjistila, že jsem fakt jako úplně dutá a všechno mi říkáte vy, ale co si budeme povídat, přežila jsem útok u tabule a válku nakonec s přehledem vyhrála. Jsem borec, já vím a taky mám IQ blondýny, ale to už nebudu rozebírat. 

Jo, já jsem totiž zažila o víkendu fajn den, ale abych ti to mohla říct, musíme se sejít tak cca 4hodinky? Jo, to bude stačit... Tak třeba zejtra, protože tvůj časovej harmonogram je naprosto příšernej, nemáš na mě vůbec čas!!


Tak a teď něco hodně povzbuzujícího...
Potřebovala bych FEKKY generátor sprostejch slov, protože se teď všechno strašně Fekkuje a mě už to nebaví, pořád mi někdo do něčeho plete, chce si se mnou povídat a když ho náhodou pošlu do Fekkyny, tak jsem hned sprostá a nebo na mě shodí jinou vinu svýho zfekkovanýho života, prosím, ať mě už všichni ze svýho života vynechaj a jdou fekkovat někoho jinýho.... 

Taky se těším do Krkonoš a o tom, že nemáme co na sebe mi ani nemluv, viděla jsi mou skříň, ale to jsi ještě neviděla tu druhou... A pořád NEMÁM CO NA SEBE!!!

Báj d vej!! Kolik je hodin? Už musím do školy,... ale ještě ti musím říct tu důležitou zprávu a to tu, že už nám chybí strašně málo k tomu, abysme mohly říct, že náš blog (jo, jako tenhle - jinej nemáme) už otevřelo 2 000 lidí. Což je podle mě strašně super... Akorát, že nemáme žádnýho stálýho čtenáře a nikdo nám dál nepíše komenty a to už není tak moc super... 
No, tak já už radši končím.... 

PS: Konečně můžu celý den ve škole spát, když máme skoro po vysvědčení..
PPS: Jo, kecám!! 
PPPS: Spi sladce, a já mažu.... 


























středa 20. ledna 2016

Já a shopaholic ?

Nazdárek, Bruneto
Tak co ? Jak ti jde vylepšování čtyřek na dvojky na poslední chvíli ? Mně se to prozatím daří úspěšně a jsem strašně ráda. Inu.... nechci se tu dneska vypisovat o vysvědčení, protože toho mají už asi všichni po krk, takže jsem se rozhodla pojmout to trošku jinak..... pojďme si společně popovídat o tom, proč mám plnou skříň oblečení a stejně nemám každý den co na sebe.... !? Vždyť je to logicky nemožné, asi jsem blázen. Dostala jsem k Vánocům hromadu hadrů a i přesto každý večer stojím u skříně v mém fialovém pokojíku a vybírám si, co by asi tak šlo sladit a přemítám, zda už jsem tuhle košili v tomhle týdnu měla na sobě..... jo a ani ne za měsíc mám narozky, víš o tom ?? Koukej navalit dárky :3 :D. Bude mi už totiž 15 let, to mi otevírá nové obzory (myslím samozřejmě řidičák na motorku, puberťačko.....). A to znamená zase nový oblečení. Chtěla bych triko s GD, tak mi ho snad rodiče koupí (ahoj mami). Dále bych si přála nějakou tu sukni, protože je nenosím a snažím se rozvíjet..... no a uvidíme, co Blondýnu ještě napadne.....
Každopádně.. do Krkonoš se těším, bude to megasuper a jen by mě zajímalo, jestli do tý doby uděláš řidičák a to vaše (tvoje) rozkošný oranžový autíčko se nerozpadne :D. Tak tímhle se už asi dneska loučím, Sábino a snaž se ve škole.. jde nám o známky.... už jenom 3 dny, věřím ti !!

PS.: já vím, slibovala jsem dlouhé texty a obrázky, ale úplně jsem zapomněla, že je středa a dneska mám nabitý odpoledne doučováním a jedu se podívat do nového bytu brášky..... :(

PPS.: mám tě ráda

PPPS.: tak za chvíli ve škole :D :*

středa 13. ledna 2016

Bina je robomozek... Plány 2k18

Ahojda Blondýno,
tak sem zase píšu. Na dnešek jsem se tedy důkladně připravila a opravdu s předstihem jsem začala přemýšlet, o čem to tu dnes bude? A jak už to tak někdy bývá, když Bina začne přemýšlet, obvykle se něčeho dopídí. Před pár dny jsem totiž dostala svůj životní nápad. Přišel znenadání, jako blesk z čistého nebe. Já už se znám celkem dlouho a v dubnu to bude 16let, ale i za tu dobu už o sobě můžu říct, že jsem jakási chodící truhlička na nápady. Truhlička proto, že jak pořád něco vymýšlím hromadí se to ve mně, ale zároveň se hodně věcí sype ven a proto jsem jeden takový velký koloběh, něco jako odpařování vody, dostáváš a dáváš. No a teď ten nápad. Dobře, už se k tomu přiblížím, měla jsem ještě v plánu ti tu sypat z rukávu nějaký fakt hustý slova, abys musela otevřít tu tvou wikipedii a přijít na opravdový význam, ale ani já nemám až tak vtipný repertoár a proto už to řeknu...

MY POJEDEME NA DOVOLENOU!!!

Jo, přesně táák!! Pravdomluvčí tým, který obsahuje tvé jméno, Zikyho a taky mou maličkost prostě pojedou na hory. Já jsem z Vás nejstarší, ale aby to mělo grády, pojedeme až budem na konci druháku. Bude léto 2k18 a já už možná budu mít řidičák, což je vlastně ten další důvod, proč mám z toho radost. Když na potřetí udělám řidičák (o čemž by mohli někteří pochybovat), a ještě k tomu dostanu od maminky její auto, který už je starší než já (protože ona si konečně splní sen a bude mít své Suzuki 4x4), a proto by bylo fajn, kdyby ještě jezdilo.

Ha, a takhle to bude vypadat v reálu... Na obrázku je vidět Pravdomluvčí tým a všechny drobné detaily, (to auto se mi moc povedlo)..



No a teď něco málo o tom prdítku, rabachor (chcete-li). Za svůj život prošlo několika opravami a kdyby jsme neměli známýho na policajtech, tak už tak deset let neprochází ani technickou.. Je to seátek oranžovej, ale moje mamka by řekla, že je lososovej. Náhon na všechny čtyři fakt nemá, divila bych se, kdyby vůbec nějakej náhon měl. Je čtyřmístný, ale to neznamená, že se v tomhle autě budou vozit čtyři zadky, tak to ani náhodou.. Na naši dovolenou v něm pojedou tři + džipina (GPS) z toho Ziky sedící vedle mě s mapou v ruce a komunikativním přístupem typu: teď zatoč doprava (a tato informace přijde ve chvíli, kdy bude teprve před zatáčkou ne až po ni).. Protože džipinu, která bude tvrdit: ,,nyní zatočte doleva" a tam bude skála, rozbiju a následně vyhodím z okýnka po sto metrech... Z toho bude vzadu pohozená Blondýna, která bude vyrovnávat auto, u toho držet kufry a hubu, a pak se možná dostaneme i na silnici, protože nikdo, ale fakt nikdo neřek, že tam fakt dojedem. No a jestli se nám to auto cestou nerozsype a jednotlivý části nezůstanou v podkrkonoší, třeba do toho Špindlu fakt i dojedem... Ano, to jsem se zadýchala (jo, já vím, já nedýchám, ale nech mi tu radost).. No a teď se přesuneme do samotného cíle našeho cíle (to mám ale bohatou slovní zásobu, viď??) Vybereme si nějaký krásný hotel - Bina to zařídí!! A já budu váš dozor - haha, a to se mi na tom líbí nejvíc (ne dělám si srandu).. Nejvíc se mi líbí to, že pojedeme do hotelu, kterej bude mít bazén a budeme tam mít snídaně a večeře a na obědy půjdeme vždycky někde na tůře a večer bude k dispozici alkohol - ale vám nebude 18, takže je mi vás líto.. A budeme mít manželský pokoj s přistýlkou..

PPS: Začni psát seznam věcí Julčí...

PPPS: Přispíváte mi na benzín :D

PPPPS: Robomozek - je vlastně mozek naprogramovanej na robota a mám ho jenom já..

PPPPPS: Mám vás ráda...

středa 6. ledna 2016

Bobing 2k16

Ahojda Bino !
Tak.. co je u tebe nového ? U mě asi takhle..... sněží ! :33 a to je naprosto megaúžasný !! Můžu jet na hory a to nový prkno získá uplatnění..... nemůžu se dočkat. Jo a na Silvestra jsem se neopila, co to tu šíříš za fámy ?? Byla jsem NAPROSTO střízlivá, není mi přece ani patnáct let. A zrovna já zákony dodržuju, ne ?? :D jo a včera se úžasně bobovalo ! Za to odpoledne ti děkuji, jen škoda, že kvůli tomu nestihl Týpek sestříhat video, ale nevadí.. hlavně, že po delší době zas vyjde. Co myslíš, že si lidi pomysleli o třech "puberťácích", z nichž má jeden asi metr 80, jak táhnou boby a míří k doubravecké sjezdovce ? Ne, to není oficiální název.....

No nic, teď to ve škole bude zas chvíli teror, že ? Blíží se vysvígo a teď jde o známky..... ale co, pak se půl roku na známky zase hrát tolik nebude, to budou příjmačky, že ? :D super.....

Jo a nefunguje mi počítač, ale slibuju, že až budu psát příští článek, bude to MNOHEM propracovanější a přidám i nějaký ten obrázek, ale mo-mentálně mám taaak moc pomalý mobil (a hlavně jsem líná), že to trošku odfláknu a budeš si skutečně muset počkat :D. Mám tě ráda ! :D :3

PS.: hádej, kdo mi asi tak po půl roce poslal žádost ......
PPS.: ne, Fekky to nebyl :) :D
PPPS.: tak já pádím do školy, papá :*