Bydlení na matraci.

Hola hola !
Sabinko.. přemýšlela jsi někdy nad tím, jak to všechno bude, až doděláš školu ? Jestli budeš dál obývat byt tvých rodičů s tvou miniségrou nebo jestli se postavíš na vlastní nohy a hned po maturitě/po vysoký vypadneš a pořídíš si garzonku s matrací a s mikrovlnkou ? Mo-mentálně nad tím občas dumám, jelikož ceny bytů jdou nahoru a taky si tak říkám, že kdybych jednou fakt chtěla ten vysněnej baráček, jestli mi bude stačit plat madam učitelky (protože studuji školu, která se zabývá touto profesí..) nebo jestli budu muset pracovat po nocích na benzínce poblíž našeho bydlení a klepat se, že tam vtrhne týpek s punčochou na hlavě a se slovy : ,,Dělej, dej mi ty prachy !" a já budu jen mačkat čudlík dole pod kasou, který má přivolat policii, ale nic se nestane, protože se určitě rozbije.. jako v americkejch filmech, jo. Nebo ještě líp ! Přijde tam chlapec, kterého zrovna budu učit ve škole, budou tak dvě v noci a on po mně bude mít v úmyslu chtít cigára a KitKatku, ale (jelikož chci učit spíše na základní škole..) rychle si to rozmyslí a raději uteče.

Zkrátka.. snažím se teď šetřit na kupování si kafe v automatu ve škole a svačiny si stále nosím z domova. Ty bagety z bufetu jsou tak předražený....
A co třeba to dilema, že až budu stará, budu se chtít přestěhovat na nějakou chatičku ? Budu chtít začít pěstovat kytičky a dojit krávy, no a to taky není zdarma, pokud tedy nejsi odvážlivec a někde to nevyměníš na černym trhu za svoji levou ledvinu a za slepák. Na druhou stranu všichni říkají, že naše generace nepůjde do důchodu, tak na chatičku asi stejně čas nebude.

Představuji si to tak, že opravdu nejdřív s Matesem (ty se mi teď směješ, ale já v to věřím.) začneme u toho JEDNAplusJEDNA bytečku, budeme spát na zemi na matraci, budeme jíst ten nejlevnější sýr a guláš z konzervy, ale pořád budeme ve vlastním (ehm.. nebo jakoby v podnájmu, chápeš), budeme se nadevše milovat a nemuselo by to být jako "nácvik" špatný, že jo.... ale já absolutně netuším, jak co bude a teď mě zajímá jenom to, že mi asi odumřou nohy, protože jsme včera měli v tanečních "diskolekci" a.. já asi fakt už nemůžu :D no nic, tak se měj hezky a dnes už asi pa ♡

PS.: jsem unaven
PPS.: taky tolik nesnášíš beďary v koutcích úst ?
PPPS.: v pátek se jde na tělák ven, má být 22 stupňů a já tam nejduuuu, jo !
PPPPS.: náš pes se bude jmenovat Frenk ♡

Množte se a užívejte si ❤

Kočko,
jsem na lyžáku, na kterým nemůžu lyžovat, docela fór ne? Teda fór to je jenom pro pár lidí, ostatní tomu fóru nerozumí. Bylo navíc velmi složité se tam nejprve dostat, protože jsem sháněla krosnu na poslední chvíli a balila jsem na dvakrát, pořád jsem měla čas, to víš to jsem celá já. Mám zlomenou ručku, jak jistě víš, proto tady chodím a chodím a moc mě to baví, protože čím víc chodím, tím víc sama sobě slibuju, že už začnu konečně něco dělat. Měla bych začít sportovat, s příchodem mého narození hodného jara totiž přichází elán, který se mi prolil krví a jsem prostě a jednoduše nesnesitelná, když v tom krásným období nic nedělám. Pociťuju to, silně a to je špatný, když to o sobě vím už i já sama. Všichni se mě pořád vyptávají, jestli jako nejsem nějaká divná a jestli vlastně vůbec ještě žiju, když nemám facebook. Sakra lidi, vzkazuju to všem. Divná asi jsem, to nikomu vyvracet nebudu, ale nikdy jsem se necítila líp, když teď facebook nemám. A pro další zvědavce, ani se mi nedostavily abstinenční příznaky, jakože bych snad měla neovladatelnou touhu se zase přihlásit. Mnozí nedokázali pochopit, že mi facebook ani trochu nechybí. A teď lupínek obalenej v polevě nakonec - Klárinka ho taky nemá. Je taky šťastná, jako blecha a je to na ní vidět. Lidi, množte se a užívejte si i bez facebooku. Život je přece krásnej venku, i bez internetu, v přírodě, v lesích a na poli. Jděte a udělejte si radost z okamžiku a ne z mrhání časem na sociální síti. Nejenže je facebook požírač času, on žere lidi, celé, bere jim duši. Přidejte se k nám, děláte to jenom pro sebe. Jůli, to bys normálně nevěřila, ale když jsem nakonec tu krosnu sehnala, tak jsem zjistila, že si vlastně balit vůbec nechci, šla jsem si spinknout a krosnu jsem ládovala mejma ve výsledku nehutně těžkejma věcma až hodinu před srazem. A třikrát jsem se vracela a stejně jsem zapomněla tři věci. To by bylo asi tak všechno, mám tě ráda ❤

PS: Chtěla bych jednou chytit vešky, abych musela s vlasama do hola, když nevyšla ta rakovina..
PPS: Jo, asi bys řekla, že je to trošku víc černý než obvykle, ale já si prostě pořád užívám, že mi nakonec nic nenašli
PPPS: Mám neuvěřitelný plány do budoucnosti, ale učím se milovat přítomnost a je to skvělý ze dvou věcí. Ta první je, že si to mnohem víc užívám a ta druhá, že den je najednou děsně nevyčerpatelně dlouhej.
PPPPS: Hrozně si užívám přírodu a život, zkus to taky.. ❤

Body exhibition|Výstava lidských těl

Maj dárling.. hola hej !
V sobotu jsem měla tu čest zavítat do Prahy na tu slavnou "Výstavu lidských těl". Matýsek dostal k narozeninám dvě vstupenky, tak jsme vyrazili a já již měla nastudováno, co tam asi tak přibližně bude, taky že to není pro slabší povahy a podobně.... takže.. vezmeme to od začátku.

DEN PŘED VÝSTAVOU
,,Páni, přes 300 exponátů ! Všichni vystavení lidé souhlasili před smrtí s tím, že budou vystaveni ! Není to brutální a změní vám to život !" -Julinky myšlenky- ..... skutečně po celém internetě a na všech bilboardech bylo napsáno, že VÁM TO ZMĚNÍ ŽIVOT.. a já se těšila, až se to všechno změní, takžee....

DEN VÝSTAVY
,,Ale vaše vstupenky platí až od půl jedenácté.. tak si jděte na půl hodiny sednout do bufetu." okaay, tak jsme si sedli a koupili jsme si Kolu.... za krásných 39 korun.
Bylo tam strašně lidí (a to nepočítám ty mrtvé), ale alespoň jsme v zácpě měli čas si přečíst zajímavosti na zdech kolem.. jako například, že když spolkneš žvejkačku, nic to s tebou neudělá a vyjde z tebe neporušená, nebo třeba že tvoje sliny, které "vyslintáš" za celý život by naplnily dva velké plavecké bazény.. jeeej ♡
,,Ten batůžek poprosím do ručičky, abyste neshodila nějaké exponáty.." řekl mi holohlavý sekjůriťák a usmál se. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo : ,,Ono to neni za sklem ?" a ještě jsem se chviličku pozastavila nad tím, jaké krásné zdrobnělinky použil. Připomněl mi jednu naši učitelku ^-^
Vešli jsme tam.. malá postava z vysušeného masa, které ještě neslezly nehty, na mě zírala těma (doufám) skleněnýma očima a probodávala mě pohledem. V každé místnosti nějaká byla.. ať už s vnitřnostmi, nebo jen se svaly, nebo třeba jen kostlivec.... stály tam na těch podstavcích, kolem nich byl kruh lidí a prohlíželi si je. Představovala jsem si, že zrovna tohle byl třeba nějaký George, pracoval v obchodě s elektronikou a co když vlastně vůbec nevěděl, že jednou bude stát tady, v ruce svírajích tenisovou raketu a v zajímavé pozici. Co když se k tomu neupsal a je tam neprávem ? Ale to jsem zatím nastudovat nestihla.
Další, co jsem úplně tak nepochopila.. jak SAKRA dokázali z člověka vyjmout JENOM nervovej systém !? Kterej.. byl ve tvaru toho člověka.... i nohy a prsty to mělo, fakt.
Potom jsme se ocitli před nápisem, který říkal, že pokud nechceme vidět jakási.. no, prostě mrtvá miminka, ať pokračujeme raději doprava, tak jsme zabočili doleva a nestačili se divit nad potraty ve sklenicích, ano, přesně to jsem napsala. Potom jsme viděli třeba týpka kompletně a to sakra KOMPLETNĚ celýho staženýho z kůže a podobné lahůdky :3. Nechci to tu nijak rozvádět, bylo to moc zajímavé a co mě pobavilo asi nejvíc, tak jak je na konci výstav vždycky taková ta kniha, kam napíšeš svoje jméno, datum dne, kdy jsi tam byla a třeba to, co se ti líbilo nejvíc.. no a byl tam zápis z předchozího dne, zřejmě od nějakýho kida a stálo tam : ,,Nej byli ty mimina." proč tam sakra chodí negramotný děti, koukat se na něco, co by vidět ještě asi ani neměli ? :( :D

DEN PO VÝSTAVĚ
Stále se na sobě snažím pozorovat to, jak mi to změnilo život a furt nic :( jo a nepřišlo mi to sice jako 320 exponátů, ale jak už jsem podotkla mnohokrát.. je možné, že počítali každý obratel zvlášť ^-^

PS.: stále čekááám
PPS.: změny bohužel nepozoruji :(
PPPS.: ale bylo to faajn ♡
PPPPS.: nesmělo se tam fotit, samozřejmě, tak tu máš alespoň nějaké fotky jen tak kolem z Prahy :D

Jsme velký holky

Nazdárek kočko,

nejdřív bych ráda odpověděla na tvoje minulé výplody mozku, takže k té paní, ta s největší pravděpodobností nežije v domově důchodců, protože tam nemají moc vycházky, a proto by bylo zvláštní, kdybys jí potkala. Ale tím ti samozřejmě chci jen říct, že tě mám ráda a vůbec nechápu, proč jsme se tak dlouho neviděly. Taky bych ti ráda připomněla, že si nijak veřejně neokomentovala mojí snahu o vylepšení našich stránek, podle mě jsou dokonalý, strávila jsem na tom asi pět hodin, vstávala jsem kvůli tomu ve tři ráno, a ne, nebudu tady tvrdit, že jsem jenom nemohla spát, protože jsem nakonec po té mučící práci u noťasu spala dalších osm hodin, normálka. Tvé kuchařské dílo, které bylo samozřejmě i dílem tvého přítele, mého kamaráda, ahoj Ziky, špagety, musel být extra kousek, jinak by ses s tím určitě tak  nevytahovala, chápeš to? Já se nedostanu do třeťáku, jestli neudělám zkoušku z vaření před obrovskou komisí, takže.. kde jsem to skončila? Jo, jasně, špagety, chceš vidět naše špagety? Taky jsem ti chtěla říct, že chápu tvé nadšení BÝT CELÝ VÍKEND U MATESE, já jsem měla takovou radost, když jsem poprvý dojela sama trolejbusem do města, bylo mi deset, no co, cesta domů už se snad nepočítá ne? Už asi týden, ano, celý týden, možná i dýl, čtu jednu knížku, napsala ji Adina Mandlová a jmenuje se Dneska už se tomu směju. Je fakt moc pěkná, ale odpověď na tvou následující otázku, jestli je to k maturitní četbě zní NE. Chtěla jsem ti taky říct, že nemám ráda lidi, co kopírujou jeden druhýho, setkávám se s tím čím dál víc, a čím dál víc mi to ty víš co. Sere. Ale nebudu přece sprostá ne? Vůbec jsi neocenila to, že už nejsi jen připisovatel článků na tenhle blog, ale že jsi už na stejný linii jako já SPRÁVCE BLOGU, což tě mnohem víc povyšuje. Můžeš dělat úplně všechno, dokonce ho můžeš i zrušit, což doufám, že neuděláš, když nám to tak hezky jde. Udělala jsem si poznámky k dnešnímu článku do sešítku na základě tvého minulého článku, abych ti dokázala odpovědět. To jsem co? A abych to završila a lidi zase nenadávali, že je to tak dlouhý, ukončím to jednoduchou větou. Koncert, Anežka, Evina, čajovna, dýmka, chlast, drogy, nečekej rock´n´roll a ten poslední bod nenapíšu.

PS: .. Nenapíšu ho, protože je to ošklivý..

PPS: Samozřejmě, že jsem nepila ani nekouřila..

PPPS: Vzhledem k tý zlomený ruce jsem teda ani nepogovala

Čas..

Jsem zdrcena z toho, co jsem si před pár dny tak živě uvědomila.. znáš TEN POCIT, kdy si něco užíváš, trvá to jen nějakou chvíli, je to strašně  krásné, baví tě to, ale ať chceš nebo ne, zanedlouho to skončí a ty si pak říkáš : ,,Kéž by byl zase začátek," nebo ,,Kéž bych si to byla víc užívala a vychutnávala.." no a přesně tohle se mi minulý víkend stalo.

Pátek byl pro mě naprosto hektický den.. měli jsme školu do půl třetí (z toho matika, chemie, fyzika, dvě hodiny tělocviku = gymnastiky a já tělák prostě nesnáším.. a další), v půl čtvrtý jsem už musela sedět v hudebce v Lobzích a čekat na hodinu a půl ,,hudebních dílen" (což je absolutně k ničemu, ale byla jsem tam od září asi čtyřikrát a musím to prej dohnat.. a ne, ten název nevychází z toho, že bychom tam vyráběli klavíry a hoboje, je to čistě teorie.... škoda), takže jsem k obědu byla nucena si sníst dva studené řízky o přestávce ve škole, jelikož domů bych to nestihla a všechno to bylo časově hrozně vypjaté....

Na hudebních dílnách nám učitelka řekla 10 minut před oficiálním koncem, že můžeme odcházet a já, celá nadšená že stihnu autobus, oblékajíc si kabát jsem se ohlédla, když jsem zaslechla své jméno....
,,Julie ? Mohla bys tu ještě chvíli zůstat ?" a tak jsem tam SAMA s učitelkou stála dalších 12 a půl minuty u klavíru, ona mi ukazovala ,,pěvecká cvičení" a osvětlila mi to tak, že asi do třinácti let ,,taky neuměla zpívat" a pak to zkusila prostě ,,hodit hloubš" a šlo to.. ale Sabi, já zpívám sakra falešně, pokud nejde o určité písně od Landy, které jedu odmala, ale.. to je tak všechno.

A tak jsem po páté hodině vyrazila domů, za ten den od rána poprvé, s úmyslem, že si budu muset rychle zabalit věci a stihnout 28ku, protože jsem jela na víkend POPRVÉ k Matesovi.... no, na přechodu mi nadávala nějaká bába, že jsem nestiskla tlačítko pro zelenou na semaforu.. jako by jí snad něco mohlo utéct.... já bych si s ní i popovídala, ale :

1) šla přes přechod proti mně
2) telefonovala jsem.

Tak jsem si sbalila a společně s Matesem jsme doběhli autobus. Večer jsme si udělali špagety s kečupem a párkem, vyčistili jsme si zoubky, pustili jsme si animovanej hit jménem ,,Trollové" (největší drama, co jsem kdy viděla) a já strašně brzo usnula.. byla jsem tak vyčerpaná.... v sobotu večer tak nějak taky a v neděli, když už jsem přijela k nám domů na oběd, sama, byla jsem tak smutná z toho, že jsem si říkala, jak to bude úžasný, což sice bylo, ale uteklo to tak rychle, já jsem zase v realitě, neumim matiku, neumim fyziku, nemám hotovej úkol na ájinu.... a jsme U TOHO !

Takhle to je i se životem, víš ? Možná ta bába na tom přechodu byla tak nevrlá, protože si zrovna vzpomněla na to, jak promrhala celé své mládí, jak tomu vysněnýmu klukovi tehdy ve dvaapadesátym nedala pusu, jak odmítla pomoci své mamince s šitím, ale neuvědomovala si, že se jí při tom klepou ruce a.... jak to všechno uteklo, příliš rychle a teď je stará, zchřadlá, žije sama v domově důchodců a nemá nikoho, kdo by s ní luštil křížovky, nebo jí pomohl navléct nit.

Já nemám tolik ráda cestování.. nepotřebuju vidět Afriku a krmit ty podvyživený děti, ani nesním o tom, že bych jednou letěla do Japonska a ochutnala nějakou chobotnici.... přesto vím, že až budu stará, budu si to vyčítat, protože.. tak to prostě je, názory se v určitých věcech začínají věkem lišit.. ale to už je na mě až moc filosofické téma, tak ti sem hodím špagety ,,Co dům dal" ála Mistr Ziky a Blondýna a půjdu se učit.... už jsem ti říkala, jak mi to nebaví a nemůžu z toho spát ?

PS.: ten víkend u Matese raději nerozvádím, informace ti poskytnu maximálně tak ve zpovědnici 3:)
PPS.: Dante Alighieri napsal Božskou komedii, což je alegorický epos a popisuje putování smrtelníka životem :))))
PPPS.: text je prokládán nesouvisejícími fotkami, protože prostě chci.