středa 26. září 2018

Podzimní nemoc

Čauky, Sábo !
Proč v poslední době všem říkám "čauky" ? Ne, já fakt nevím.. takže Sabinko, co to jako mělo znamenat ten tvůj minulý článek ? To si jen tak odjedeš do Nepomuka s reprákem připásanym na zadním sedadle auta, které ani není tvoje ? Co si to dovoluješ, sakra ? To je naprosto nepřiměřené tvému věku, měla bys doma sedět na zadku, rodit děti a čekat, až nám přivezou těch padesát knížek, který budeme muset nějakým způsobem dopravit na křest. Jo, mám z toho děsný nervy, protože zaprvý.. nevím, co si obleču. Zadruhý nám zrušili piáno, takže si budeme muset půjčit klávesy, ale buďme optimistické.... ani proslov nemám napsaný, ale něco tam hodím z místa, víš jak. Jo a tohle je VÝZVA PRO VÁS ! Kdybyste někdo chtěl pronést nějakou krátkou řeč, budeme jen rády, viď, Sabinko ? Já vím, že ano..
Ale přesuňme se k dnešnímu tématu. Je tu podzim. Minulý týden byly třicítky ve stínu a dnes musíme mít tričko s dlouhým rukávem, svetr, bundu zapnutou až ke krku a stejně nám bude zima. Což mi připomíná pana učitele fyziky, který nám v počítačové učebně postupně snižoval stupně na klimatizaci za každou špatnou odpověď na otázku, kterou položil.
„Lišková ?"
„Ano ?"
„Ano je špatná odpověď."
*nastavil klimatizaci na 18°C*
*na konci hodiny jsme umrzli*
Jak tedy předejít nemoci na podzim ? Nemějte takového učitele. Ne, dělám si srandu, vlastně je docela fpohodě. Lol.
1) NEVYLEJZEJTE Z DOMU
To je celkem logické. Pokud nechcete mít angínu, zůstaňte v posteli. Navždy. Lidé jsou přenašeči bakterií a občas jsou dost otravní, takže raději se zavrtejte pod peřinu a předstírejte, že jste splynuli s matrací. Časem k ní možná i přirostete a vše bude fajn.

2) VYHNĚTE SE PŘENAŠEČŮM
Pokud se vám nevydařil bod číslo 1 (maminka vás z té postýlky vyhnala) a vy jste ve škole, kde se to hemží bacily, neváhejte, nasaďte si roušku, oblečte chlupatý svetr, mějte stále po ruce antibakteriální gelík a snažte se zamezit kontaktu s nakaženými jedinci. Roušku můžete vyzdobit veselými motivy a připadat si tak méně divnými. Nebo více ?
3) NEJEZTE SLADKÉ
Včera nám paní učitelka tělesné výchovy oznámila, že když už se cítíme tak trochu nakřáplí, nesmíme jíst sladké (konkrétně ukazovala na BéBéčka), protože ty bakterie mají sladké rády a potom v nás zůstanou navždy. Podotkla jsem, že je to stejné s alkoholem, ona přikývla a poté jsme dvě hodiny běhali, skákali přes švihadlo, dělali sedylehy a hráli si na prkna. Ano. Ale ta paní si také spletla menstruaci s operací slepého střeva, takže těžko říci..

4) MYJTE SI RUČIČKY
Nemusím snad podotýkat, že tento bod je velice, ale VELICE důležitý. Nedávno jsem totiž v Nebezpečných vztazích na Barrandově slyšela říkat paní, že její malá Baruška se s Lucinkou kamarádit prostě nebude, protože je to špína. Honza Musil se zeptal, proč si to myslí a ona odvětila, že ji jednou viděla jít ze záchoda kolem umyvadla, ve kterém své ruce ani nesmočila. No.. nevím, jestli je děsivější to, že si Lucinka neumyla ruce, když šla ze záchoda, nebo to, že to ta paní viděla, když se to odehrálo ve škole. Že by také trpěla OCD ? Inu.. pořiďte si antibakteriální gelík a předejděte tak nevrlým matkám šmírujícím na školních záchodech.

A já toho dnes asi víc dohromady nedám, mám totiž naprosto otřesný týden. A to je teprve středa, haha. Ale příští týden bude ještě "lepší", co se týče školy i co se týče křtu. Takže se pro teď loučím a papa !

PS.: jestli tohle čte má nejstarší sestra (a já vím, že ano), Marti, doufám, že ty proslov připravený máš, nebo na něm už pracuješ, protože budeš kmotřička našeho děťátka !
PPS.: myslím knihu, nejsem těhotná..
PPPS.: ale unavená ano

středa 19. září 2018

Pojedeme do Nepomuka

Ahojda Bloncko,
tak ti teda povím, že jsem teď úplně nestíhala přečíst si tvůj článek podruhý (vždycky si čtu tvoje články dvakrát, protože jednou proto, abych věděla co krásného mi chceš říct, a podruhé kvůli tomu, že jsem káča pitomá, co zapomněla obsah a nejsem schopná si zapamatovat, na co ti chci odpovědět),  takže jsem došla k tomu, že se ti jen vypíšu ze svých aktuálních (n)emocí, je jich opravdu hodně...

A začneme třeba u toho, jakou mám radost z toho, že nám včera vydali knížku, kterou jsem ještě neviděla, protože není naskladněná a nám domů přijdou až příští tejden, ale to já nevydržim, takže si to dneska půjdu zmrknout (ano, vymyslela jsem si nový slovo) do knihkupectví osobně... Protože už si jí chci sakra prohlídnout...

Pak bych se ráda zmínila, o tom, že jsem včera oprášila pingpongovej stůl (dobře, co si budem, jasně že jsem ho neoprášila), ale chtěla jsem tím říct, že jsem asi po roce vlezla do tý prachu plný místnosti, vlastnící tak dvě kila pavouků (tenhle údaj je spíš pro pobavení, ve skutečnosti tam těch pavouků byly snad dvě tuny), a hrála jsem tam s Hobitem asi přes dvě hodiny ping pong, a fakt to umí... Což jsem o moc lidech neřekla. A teď nastává otázka, kdo je Hobit? No... vlastně to není můj další imaginární kamarád, protože z nich už mi hrabalo, víš co, tak jsem na to dostala nějaký prášky a už je mi zase fajn (jo přesně tak, budu teď jako politik a vyhnu se odpovědi)... Mimochodem, právě jsem se tě chtěla zeptat, jestli jdeš v říjnu k volbám a pak mi došlo, že ti není 18. Nicméně (to je hrozný tohle slovo, snad ještě horší než moje notoricky známé očividně, který moje mamka nesnáší, protože jí ho pořád předhazuju, i když ho nemá ráda, jsem hrozná), musím pokračovat ve vykladání mého příběhu. Takže po ping pongu jsme prostě měli jet k Rubovi na chatu do Nepomuka (já už na to kašlu, furt někomu vysvětlovat kdo je kdo, v tý knížce je to hezky vyřešený, tam je na začátku rejstřík osob a nikoho furt neštve kdo je kdo), ale ty víš, že Rub je kovář z Oselců, kterýmu Hobit po příjezdu na chatu spapal jeho omáčku ''na kmínu'' s rejží, vypili jsme mu všechno kafe, otrhali Rubovo babičce rajčata a vzbudili sousedy díky repráku, kterej jsme vezli s sebou (viz foto) a kterej se prostě fakt do kapsy nevejde... No a taky jistě dobře víš, kdo je Plocháč, jo, tak přesně ten tam jel s náma (tomu patří ten reprák), protože jsem se po tom ping pongu potřebovala převlíct a jak na mě Hobit čekal před mým barákem, potkal ho a tak jel Plocháč s náma... No a že to bylo moc fajn, to asi pochopíš z tý fotky, měla jsem i video, ale radši ho sem nebudu dávat, prdnul by ti totiž reprák v mobilu.. Podstata celý tý akce je v tom, že já moc v týdnu nepobíhám po městě, ani po vesnici, když mám druhej den školu a ani nejezdím nikam po nocích a vlastně... Já mám děsně nezajímavej život, teda až na pár výjimečných dní, jako třeba ten včerejší nebo taky v pátek, kdy jsem byla na křtu Robovo knížky v Družbě (no a já se jdu fakt zabít, další vysvětlování kdo je zase Rob), ano ano, přesně ten mami, můj kamarád ze střední co má tak hezký citáty jako třeba ten sprostej co zanechal v tý svý poslední knížce, kterou jsem si stejně koupila jen proto že on tam má asi tak tři stránky svých básniček, a zbytek je jen od dalších plzeňských autorů, který jsou ve výsledku děsně nudný... No a blížím se ke konci ve svým sáhodlouhým vyprávění... Bez odpovědí na tvůj minulý článek...





Těšim se, až uvidim tu nádheru (samozřejmě, že myslím naší knížku)...
Těším se na křest, na kterej ještě nemáme ani pozvánky (Hahaha)...
A těšim se na to, až jednou konecně dospěju (chacha, tak ten byl dobrej)

PS: Takovej ten pocit, když je půl jedný ráno a Sába píše článek (kterej má vyjít za pět a půl hodiny) v posteli a u toho přemejšlí co udělá s tou povinnou četbou, kterou fakt ještě nemá...  (jo, fakt spisovatelka hadr)...
PPS: Psala mi nějaká holčina z Opavy, že miluje náš blog a že si koupí knížku a chtěla by nás vidět, fakt se bojim, že mi teď lidi začnou Stalkovat...
PPPS: Ja vim, že už mi stalkujou...
PPPPS: Jo, opravdu byl ten reprák připoutanej pásem... To je konec prostě.




středa 12. září 2018

Jak ušetřit peníze

Ahoj, Sabi !
Dříve, než tobě a všem zde přítomným prozradím tajemství, jak ušetřit mnoho peněz a koupit si za ně například zmrzlinu a novou motorku, musím zareagovat na tvůj předešlý článek.. a to na to, že se bohužel stává skutečností, že naše maturita již není v "nedohlednu", ale je celkem blízko. Podle mě byl nejlepší rok na střední druhák. Protože v prváku jsme přišli, nic jsme neznali, byli jsme ještě vymazlený ze základek a školou jsme bloudili. Starší žáci si nás dobírali a prodávali nám učebnice, které jsme nikdy nevyužili. Třídní učitelé nás zastrašovali a matikáři předstírali, že jsou miloučcí.
Teď jsme ve třeťáku a to už se maturity děsíme. Ve druháku to bylo takové, že jsme si připadali drsně, že jsme překonali prvák a nejsme nejmladší na škole. Orientovali jsme se v tom, z jakých tříd jsou kluci, kteří stojí každou velkou přestávku u bufetu. Většinou to byli pěkní čtvrťáci, jenže uplynul rok a už je na chodbách nepotkáváme.. zkrátka odteď už je to všechno totálně v hajzlu. Řešíme jen autoškolu, maturák a občanskou nauku.

Ale dost o škole, prosím ! Pojďme si společně povědět, jak si naspořit nějaké ty korunky !
Bůh (i moje máma) ví, že jsem shopaholic. Ahoj, jmenuju se Juliet a jsem závislá (nejen) na nakupování oblečení. Rozhodla jsem se s tím něco udělat, inspirovala jsem se jinými články a videi a vytvořila jsem pro vás tento seznam.
1) NENOSTE U SEBE VELKÉ ČÁSTKY
Když si řeknete, že se jdete PODÍVAT do obchodu s oblečením, protože máte například čas nazbyt a jste v obchodním centru, ale nesmíte utratit, prostě si s sebou neberte velké peníze. Potom vás to bude akorát tak svádět k nákupu několika kusů oblečení. Takhle se jen hezky podíváte, to, co se vám zalíbí si můžete například vyfotit, jít domů a během pár dnů přehodnotit, zda danou věc opravdu potřebujete. Pokud vás touha po ní opustí, pak gratuluju, právě jste ušetřili. Dost často to totiž bývá jen chvilkové okouzlení zlevněnou sukní z H&Mka. Specifický.

2) NEUNÁHLIT SE
To v podstatě souvisí s bodem číslo 1, ale tentokrát bych zde chtěla zmínit, že pokud si šetříte nějaké ty peníze bokem a plánujete, že si za ně koupíte něco dražšího (např.: notebook, značkové boty/kabelku, zájezd někam), neutrácejte za blbůstky, které doopravdy nepotřebujete.
Je to vcelku jednoduché. Půjdete kolem svého oblíbeného obchodu a uvidíte docela pěkné tričko za 130 korun. Není úplně extra, ale řeknete si, že za tu cenu to stojí. A co takhle se zastavit a zeptat se sami sebe, jestli by nebylo užitečnější těch 130 korun hodit do prasátka a šetřit si je (například) na ten nový notebook ? I to jsou přeci peníze. Je možné, že to tričko by vás za pár týdnů omrzelo, ale to vám peníze nevrátí.

3) UDĚLEJTE SI SEZNAM
Tohle souvisí spíše s nakupováním jídla/bytových doplňků. Když jdete na nákup, sepište si seznam věcí, které potřebujete. Došlo mléko ? Napište tam mléko. Došlo pečivo ? Napište tam pečivo. Protože to vás v obchodě donutí jít jen do oddělení s věcmi, které opravdu potřebujete. Nebudete se dívat na čokolády a brambůrky ve slevě, které za cenu třiceti korun spořádáte za pár minut, ale nic z toho nebudete mít. Hoďte těch 30 korun do prasátka ! A hlavně NIKDY nechoďte na nákup potravin hladoví.
4) NEKUPUJTE NIC V NEJISTOTĚ
Zkoušíte si v kabince docela pěkné černé šaty za 800 korun, ale nejste si jisti, zda vám opravdu sedí a stojí za tu cenu ? Nekupujte je jen proto, abyste si udělali radost. Pokud si nejste opravdu jistí, jako "bomba šaty, musím je hned mít", pověste je zpět na ramínko a opět počkejte, zda budete mít i po několika dnech nutkání si je jít koupit. A stejně.. nemáte už ve skříni troje takové podobné černé šaty ?

5) KUPTE SI MENSTRUAČNÍ KALÍŠEK
Ano, Sabinko, navazuji na tvůj článek o kalíšku. Protože jsem si ho také pořídila a je to naprosto super ! Dovolila jsem si trochu pohrát s počítáním.. jedno balení vložek Always seženete v akci za asi 50 korun, obsahuje 8 vložek (v tamponech se nevyznam :D). Jiné značky stojí někdy i více, někdy méně, obsahují například 10 kusů, ale počítejme tedy s Alwayskama. Jedno takové balení stačí na dva dny silnější menstruace. Potřebujeme tedy minimálně dvě taková balení na cyklus. Takže za měsíc spotřebujeme vložky za přibližně 100 korun (liší se značka od značky). Za rok tedy utratíme za vložky asi 1200 korun. Menstruační kalíšek stojí většinou něco mezi čtyřmi sty a osmi sty korunami. Pokud se o něj staráte dobře, můžete ho bez obav používat i 10 let. Což znamená, že už za půl roku se vám investice do kalíšku začne vyplácet. A věděli jste například to, že jedna žena za život spotřebuje asi 150 kilogramů vložek/tamponů ? Což je asi 15 000 kusů ? Přitom můžete používat menstruační kalíšek, prospět přírodě a zároveň své peněžence.
6) STAŇTE SE POLITIKEM
Je to v podstatě to samé, jako krást cigára ve večerce, ale naprosto bez rizika a vyděláte ještě víc peněz. Ne, to byl džouk.

7) MYSLETE DO BUDOUCNA
V tomhle bodě trochu peněz utratíme. Představte si situaci, že potřebujete nový kabát na zimu. Zalíbil se vám takový, do kterého jste se na první pohled zamilovali, ale stojí 1799 korun ? Tak jste šli do Terranovy, kde mají docela podobný, ale značně nekvalitní za třetinu výše uvedené ceny ? Tentokrát opravdu zainvestujte to možnosti číslo jedna, protože je pravděpodobné, že kabát vydrží o mnoho déle a tak rychle se neponičí, než ten, který stál sice pár slupek, ale už po jedné sezóně se ošoupe a je to na něm vidět. Dražší kabát vám vydrží i několik let (pokud se k němu budete chovat láskyplně a s pochopením, ovšem). To samé platí například i i botách.

8) ZKUSTE SECOND HANDY
Pořád byste si kupovali nějaká trička, tílka, kraťasy, ale nechcete tolik utrácet ? A přesto máte potřebu ? Vyhlídněte si second handy ve vašem městě a podívejte se po levných, originálních kouscích, které by mohly obohatit váš šatník. Často zde naleznete například oblečení z Anglie či jiné země, které je v dobrém stavu, za nízkou cenu a hlavně v něm někoho na ulici jen tak nepotkáte.
9) PROBERTE SVOU SKŘÍŇ
Často v ní totiž najdete oblečení, na které jste už úplně zapomněli. To se mi stává dost často. Minulý týden jsem si všimla modrého svetru, o kterém absolutně netuším, kde a kdy jsem si ho koupila. Nejspíš to ale bylo minulý podzim. A pak jsem na něj zapomněla, byl totiž spadlý z ramínka mezi pyžama. Věci, o kterých víte, že už je pravděpodobně nikdy nevezmete na sebe, nebo vám nesedí, hoďte na internet a prodejte je za poloviční cenu, než za kterou jste je koupili. Pokud jsou ve výborném stavu, tak i za plnou cenu. Uvolní se vám místo v šatníku a nějaká ta korunka přibude. Nebo si pozvěte kamarádku na limonádu a nějaké oblečení jí nabídněte (ahoj, Klárko !). Pokud od vás oblečení nikdo nechce, darujte ho na charitu.

10) PŘETVOŘTE SI STARÉ OBLEČENÍ
Přáli byste si nové originální šortky, nemůžete je nikde sehnat a leží vám v šatníku staré džíny, které už nosit nebudete ? Vytáhněte nůžky, šicí stroj a může začít přetváření. Užijete si u toho zábavu a zároveň budete mít dobrý pocit z ušetřených peněz a práce, kterou jste tomu věnovali.

PS.: doufám, že vám můj článek něco dal a budu ráda, když mi do komentáře napíšete, jak šetříte peníze vy :)
PPS.: potřebuju nové šaty, abych mohla vymetat maturáky, lol
PPPS.: to aby mě na nějaký nejdřív někdo pozval

středa 5. září 2018

Prostě článek o dveřích!!!

Ahojda Blondýno,
úplně tě vidím, jak si tancuješ a u toho uklízíš studentský koleje, ale mrzí mi, že jsem nemohla být nějaká moucha, co by to pozorovala, když sis myslela, že se nikdo nedívá... Nicméně, když jsi mi o tom vyprávěla, na našem dostaveníčku v kavárně, já jsem teď totiž skoro pořád v nějaký kavárně, a kamarádi mi začínají říkat kavárenský povaleč... ehm.. Cože?! Jo, to je fakt, já vlastně nemám kamarády... (Teď to sem prostě musím napsat, úplně vidím lidi z nakladatelství, jak by u toho teď seděli a opravovali mi počet teček za větou a taky ty velký písmena a interpunkci...) No, a tak jsem závislá na kapučínu a na jednom člověkovi (ano, vím, že se to takhle nepíše), protože ten člověk je moc hodný a mám ho ráda a jsem ráda, že ho můžu mít ráda a on může mít rád mě... A tak...

Jo a taky nechápu ty dementy, co tě sledujou na instagramu a klikají na tvém stories na ANO nebo NE, u tvé otázky mířící na POZVANÉ HOSTY našeho křtu, a ti hlupáci, aniž by byli pozvaní, neustále klikají na ANO nebo NE a myslí si, že jsou vtipní a pokud si to nemyslí, tak je mi jich líto, protože jsou ještě k tomu úplně vypatlaní, a pravděpodobně v životě nedokončili ani jednu školu, ani tu mateřskou, což už je fakt průser a jenom známka toho, že jejich rodiče asi taky budou úplně vypatlaní...

Tak a je to tu, horor, který každoročně zasáhne většinu národa a letos to pohltilo dalších 10 000 nešťastníků (dětí), což je hrozný... Ano, bavíme se o škole. Tolik bezesných nocí, tolik ranního vstávání, tolik nadávajících řidičů na tento režim... No prostě děs a my tomu musíme také čelit. Sice už jako třeťáci, načež nám naše učitelka řekla, že jsme nejdrzejší a nejvíc drsný na škole, ale příliš toho respektu jsme zase nepobrali Juli, co si budem povídat. Ona sice řekla, že už máme zaběhlý režim, víme jak co funguje, takže jsme "profíci" a matura je v nedohlednu, ale asi jí nedošlo, že to nedohledno už je celkem dost ostře vidět.

Ve škole mě prakticky nerespektuje nic. Už ani ty dveře, ne že bych se motala vlivem alkoholu nebo nízkým tlakem, ale skoro se nevejdu do dveří, ano já. Náš školní kryt byl odkryt, z čehož plyne, jak řekla má spolužačka Barča, že až se budeme potřebovat schovat do krytu, tak budeme v prdeli. Ano, doslova. Ale že nebudeme moct využít kryt za těmito účely, je stejnak celé škole putna, protože v tom krytu teď máme všichni skříňky, každý svou, a to chceš!!! A abych se vrátila k těm dveřím, od onoho krytu, musím se zmínit o tom, že to jsou dveře poněkud zvláštnějšího rázu a připomínají spíše dveře do rakety, nebo tak něco.

Díky tomu krytu jsem si ale uvědomila následující. Za prvé, nebudu už vůbec stíhat osmou, protože i kdy jsme měli staré skříňky, které nebyly natolik vzdálené a tedy po ruce, prakticky cestou do těch tří pater, když počítám "zajížďku" do podzemí a následný výšlap čtyř pater. A za druhé... To je ale dneska krásně, viď Juli? Jo? Opravdu skvělý co dokážu... Psát článek o krytu a divnejch dveřích, to se mi zas povedlo... Ale jelikož psaní článku je velmi náročné, zvlášť když se mám místo toho učit na test z psychologie (ano, první týden v září píšeme testy), tak už nemám dál o čem psát a má fantazie opět utne tento květnatý strom plný hovadin a toto téma opustí a i já vás opustím...

PS: Jedu do Polska!!!
PPS: A fakt se tam těšim!!!