tak ti teda povím, že jsem teď úplně nestíhala přečíst si tvůj článek podruhý (vždycky si čtu tvoje články dvakrát, protože jednou proto, abych věděla co krásného mi chceš říct, a podruhé kvůli tomu, že jsem káča pitomá, co zapomněla obsah a nejsem schopná si zapamatovat, na co ti chci odpovědět), takže jsem došla k tomu, že se ti jen vypíšu ze svých aktuálních (n)emocí, je jich opravdu hodně...
A začneme třeba u toho, jakou mám radost z toho, že nám včera vydali knížku, kterou jsem ještě neviděla, protože není naskladněná a nám domů přijdou až příští tejden, ale to já nevydržim, takže si to dneska půjdu zmrknout (ano, vymyslela jsem si nový slovo) do knihkupectví osobně... Protože už si jí chci sakra prohlídnout...
Pak bych se ráda zmínila, o tom, že jsem včera oprášila pingpongovej stůl (dobře, co si budem, jasně že jsem ho neoprášila), ale chtěla jsem tím říct, že jsem asi po roce vlezla do tý prachu plný místnosti, vlastnící tak dvě kila pavouků (tenhle údaj je spíš pro pobavení, ve skutečnosti tam těch pavouků byly snad dvě tuny), a hrála jsem tam s Hobitem asi přes dvě hodiny ping pong, a fakt to umí... Což jsem o moc lidech neřekla. A teď nastává otázka, kdo je Hobit? No... vlastně to není můj další imaginární kamarád, protože z nich už mi hrabalo, víš co, tak jsem na to dostala nějaký prášky a už je mi zase fajn (jo přesně tak, budu teď jako politik a vyhnu se odpovědi)... Mimochodem, právě jsem se tě chtěla zeptat, jestli jdeš v říjnu k volbám a pak mi došlo, že ti není 18. Nicméně (to je hrozný tohle slovo, snad ještě horší než moje notoricky známé očividně, který moje mamka nesnáší, protože jí ho pořád předhazuju, i když ho nemá ráda, jsem hrozná), musím pokračovat ve vykladání mého příběhu. Takže po ping pongu jsme prostě měli jet k Rubovi na chatu do Nepomuka (já už na to kašlu, furt někomu vysvětlovat kdo je kdo, v tý knížce je to hezky vyřešený, tam je na začátku rejstřík osob a nikoho furt neštve kdo je kdo), ale ty víš, že Rub je kovář z Oselců, kterýmu Hobit po příjezdu na chatu spapal jeho omáčku ''na kmínu'' s rejží, vypili jsme mu všechno kafe, otrhali Rubovo babičce rajčata a vzbudili sousedy díky repráku, kterej jsme vezli s sebou (viz foto) a kterej se prostě fakt do kapsy nevejde... No a taky jistě dobře víš, kdo je Plocháč, jo, tak přesně ten tam jel s náma (tomu patří ten reprák), protože jsem se po tom ping pongu potřebovala převlíct a jak na mě Hobit čekal před mým barákem, potkal ho a tak jel Plocháč s náma... No a že to bylo moc fajn, to asi pochopíš z tý fotky, měla jsem i video, ale radši ho sem nebudu dávat, prdnul by ti totiž reprák v mobilu.. Podstata celý tý akce je v tom, že já moc v týdnu nepobíhám po městě, ani po vesnici, když mám druhej den školu a ani nejezdím nikam po nocích a vlastně... Já mám děsně nezajímavej život, teda až na pár výjimečných dní, jako třeba ten včerejší nebo taky v pátek, kdy jsem byla na křtu Robovo knížky v Družbě (no a já se jdu fakt zabít, další vysvětlování kdo je zase Rob), ano ano, přesně ten mami, můj kamarád ze střední co má tak hezký citáty jako třeba ten sprostej co zanechal v tý svý poslední knížce, kterou jsem si stejně koupila jen proto že on tam má asi tak tři stránky svých básniček, a zbytek je jen od dalších plzeňských autorů, který jsou ve výsledku děsně nudný... No a blížím se ke konci ve svým sáhodlouhým vyprávění... Bez odpovědí na tvůj minulý článek...
Těšim se, až uvidim tu nádheru (samozřejmě, že myslím naší knížku)...
Těším se na křest, na kterej ještě nemáme ani pozvánky (Hahaha)...
A těšim se na to, až jednou konecně dospěju (chacha, tak ten byl dobrej)
PS: Takovej ten pocit, když je půl jedný ráno a Sába píše článek (kterej má vyjít za pět a půl hodiny) v posteli a u toho přemejšlí co udělá s tou povinnou četbou, kterou fakt ještě nemá... (jo, fakt spisovatelka hadr)...
PPS: Psala mi nějaká holčina z Opavy, že miluje náš blog a že si koupí knížku a chtěla by nás vidět, fakt se bojim, že mi teď lidi začnou Stalkovat...
PPPS: Ja vim, že už mi stalkujou...
PPPPS: Jo, opravdu byl ten reprák připoutanej pásem... To je konec prostě.
Nakonec jsem dostal své dluhy na krku a mám dost peněz ušetřených na své vánoční nákupy. Všechno se to stalo, když jsem narazil na tuto e-mailovou adresu blankatm002@gmail.com zpočátku jsem se snažil získat další pracovní místa na zvýšení mého platu a zjistil jsem, že prázdná karta atm od této společnosti vám dá více než 20 000 $ vše za 1 měsíc. Zpočátku jsem ale byl dalším internetovým schématem, až jsem viděl několik recenzí toho, jak tato prázdná karta od této společnosti změnila životy mnoha lidí bez váhání, objednala jsem si kartu a za méně než 7 dní mi byla doručena a agent ukázal mě, jak to funguje, a to bylo dokonce vyzkoušeno bylo to jen 3 týdny a všechno vypadá mnohem méně stresující tato společnost opravdu změnila můj život a životní úroveň. Rád bych vás na tomto webu navštívil blankatm002@gmail.com a získal kartu ještě dnes, aby zmírnil tento stres a získal dobré peníze tak rychle.
OdpovědětVymazat