Ahoj Jůlinko,
uklidním tě, nejsem těhotná, ani neplánuji být těhotná, ani moje mamka není zase těhotná (teda snad, mami!?), ani žádná moje kamarádka není těhotná (nemám kamarády), ani kamarádi mejch kamarádů, dobře tak Anežka neni těhotná, ty snad taky ne, čímž chci říct, že se mi to těhotenství nijak netýká, ale přesto o něm budu psát. Všimla sis, že u žen, který jsou těhotný si většina lidí velmi nahlas uvědomuje, že musely mít nějaký styk?? Jakože chápeš?? Vidí těhotnou a hned si představí bůhví co nedělala a prostě to komentujou debilové, přitom budoucí matka je to nejčistší nepřijde ti?? Ta doba poté, co se v ní usadí dítě je přece tak čistá, jako by z ní smyla všechno co kdy dělala i nedělala, co bylo i nebylo dovolený, prostě kompletní dylít. Víš proč jsem si toho všimla?? Protože jsem zase jednou pozorovala lidi a jejich reakce, když se v jejich okruhu pohybujou těhule a co myslíš?? No, prostě to bylo jak říkám. Když žena není těhotná, jako by nic hříšnýho nedělala, jako by byla čistá jako anděl, jako holubička, jako jeptiška v klášteře, co si za svůj nejhorší hřích v životě počítá ten moment, když se místo do knihovny vydala do opodál debatujícího kroužku sester z kláštera, kde společně pomlouvaly ošklivého mnicha Bedřicha. A co myslíš, můžou mniši uctívat a uspokojovat ženský tělo?? Co myslíš?? Můžou?? Já to vim, a taky vim, jestli to dodržujou, ale tady ti to říkat nebudu. Každopádně, kdyby byla jeptiška těhotná, měla by průser a to fakt velkej, co by se s ní stalo nevím, pravděpodobně by musela zbytek života sloužit zaplešatělejm mnichům, s velkejma dědkovskýma pupkama, co neustále kouří jak fabrika, dělají ze sebe chytrý, čůrají do umyvadla a na Silvestra si připíjejí rumem smíchaným s alpou, ano, pár mnichů znám... Já ale prostě vidim těhotný normálně. Jako ženský, co chtěly nebo nechtěly dítě, ale ať to bylo jakkoli, prostě už ho v sobě mají. Nejde vyndat, a nejde to proto, že ho prostě mít mají. Nejde volit mezi pohlavím, co je, to je, ale pamatuju si, že jsem asi ve třetí třídě na základce říkala, že až jednou budu chtít dítě já, budeb už existovat obchod, kam přijdeš a řekneš, jestli chceš do toho břicha dát holku nebo kluka. Ten sen se mi asi nesplní, ale vzpomínka je ro vtipná. No a jak vidíš těhotný ty?? Měříš si je a napadají tě různý věci jak k tomu přišly?? Funguje ti fantazie?? Teď už ale fakt nevim, jak to dovysvětlit. A těch pět lidí, který to pravidelně čtou si teď o mně budou myslet, že jsem úchylná. No a?? Mně se těhotenství líbí, pokud zapomenu na to, jak ho prožívala mamka se ségrou, jak jsme se museli na dovolený vzbudit v šest, protože MAMKA měla hlad a kdyby jsme nešli jako jediný z hotelu na takzvanou brzkou snídani, kde se mamka nakrmila, teda na moje poměry spíš extrémně přežrala, poblila by se od hlavy až k patě. A když budu dělat, že celou součástí těhotenství je jenom to břicho, co devět měsíců roste, a taky blbý kecy okolí o tom, jestli ti je dobře, kdy už budeš konečně rodit nebo jakou zvolíš značku plenek... Pak by taky nebyla úplně špatná větší pozornost toho partnera, ne že bych byla rozmazlená, ale přece jenom je to dřina a taky jeho dítě. Víš co ale už je z mojí strany dost sobecký.. že než máš dítě, stará se ten chlap jenom o tebe a pak najednou přijde dítě a už se ta jeho láska musí dělit mezi dva lidi. Pobíráš to?? Co když budu na to dítě žárlit? Ježiš to jsou fakt myšlenky viď. Taky nevim kam na ně chodim.
Víš co vím?? Můj druhý přítel je prvním mým přítelem, se kterým to všechno myslím vážně. Všechno.
PS: Tak kdy budem těhotný??
PPS: Založíme si školku jenom z našich dětí??
PPPS: Tak kdy lidem řeknem tu obří zprávu?? Určíme si datum?? A napíšeme to společně??
PPPPS: Asi jsem od tebe chytla tu tvou obsedantně kompulzivní poruchu... Vidíš všude ty otazníky?? A to byly nejdřív všude jen po jednom než jsem je tam nutně potřebovala dopsat..
