Mluvící lavička

Ahojda, Sabinko .. tak dneska máme státní svátek a obě jsme mo-mentálně doma a odpočíváme od toho hárd života středoškolaček, že ? Ale víš, jaký je mezi námi v tomto okamžiku rozdíl ? Já mám ředitelské volno ještě ve čtvrtek a v pátek, zatímco ty budeš ve škole, teď si možná děláš úkoly na zítřek a budeš se šrotit psychologii a matematiku.... *zlý smích* Ale o čem, že jsem to chtěla dens psát ? Já ti ani vlastně nevím.. každý týden si říkám, že se mi určitě přihodí něco, co bude stát za to, abych to sem napsala, ale.. buď je ta určitá událost pro okolí nepřístupna, nebo se mi ani nic nestane (hh, spíše ta první varianta). Ale tak co.. já nějak shrnu mé prozatimní pocity, jelikož se na škole stále jen rozkoukávám.... včera mi byla přiřazena skříňka ve sklepě, kam bych asi ani sama netrefila (díky, Kačenko) a.. vlastně nevím, k čemu mi bude, když si tam nesmím nechávat učebnice (#jakonazákladce), a dokonce ani tělák, ani nic podobného.. taky jsme dostali zadání na slohovou práci, kterou budeme psát příští týden a ty víš, jak já miluju slohy.... jde o "personifikaci". Že nevíš, co to znamená ? No to je třeba, když sedíš na lavičce a ta lavička na tebe prostě najednou začne mluvit a bude ti vyprávět o tom, jaký všechny hnusný zadky na ní za dnešek seděly.... TO je personifikace.

Na výtvarce jsme měli kreslit autoportrét a.. mé umělecké schopnosti jsou na bodu mrazu, tak přidávám svůj "výtvornevýtvor".. je mi to mega podobný, co ? :) :D

Zítra se jdeme podívat na základku, tak se konečně dozvím, jak se naším paním "bývalým" učitelkám daří bez nás a jak moooc se jim stýská.. tipuju to na 11 bodů z 10ti. PS.: připadá ti, že vypadám starší ? Třeba.. aspoň o 3 roky ?? Protože mně ne, ale.. no, to je jedno PPS.: měla bych se naučit na matematiku, zeměpis a možná i mrknout na chemii :/ PPPS.: obouvám Steelky a vyrážím na demostraci proti.... uvidíme se v týdnu, mám tě ráda, papa :*

Socky

Ahoj Blondýno,

tak ti teda povím, že být v prváku obnáší jistý... komplikace, zároveň se konečně učíme něco smysluplnýho a nutně nemusím usínat na většině hodinách. Vlastně jsem zatím neusínala na žádný. To mi připomíná, že jsem začala školní rok neobvykle, připadám si jako šprt. Mám jedničku z těláku a ze zdravotní nauky. Kdybych normálně neměla tu trojku z němčiny, začínala bych se bát, že jsem se nakazila takovou tou pitomou nemocí, jak se jí říká? Joo, ono se to spíš dá definovat, prostě jinými slovy, ten kdo má samý jedničky, patrně spí v knížkách, pětadvacet hodin denně v nich listuje, ve sprše, v tramvaji i u oběda si pořád něco brebentí, patrně látku z psychologie z který... Víš, že jsem se dneska celý odpoledne šprtala psychologii? Zítra se nechám dobrovolně vyzkoušet... No, a asi nemusím dál rozebírat, že se mi na střední líbí viď? Taky jsem si už docela zvykla na ty dlouhý hodiny, kdy trávíme ve škole i náš biologickej čas, respektive, že se domů vracíme skoro po tmě. Možná ještě není tma, ale když jedu domů, už dávno není dopravní špička a ta bejvá kolem třetí, čtvrtý. Mám spoustu kamarádek a ... dobře, nebudu se tady vychloubat, třeba Anet se na mě tuhle otočila s mobilem v ruce a radostně mi sdělila, že má kamarády, že jí někdo napsal. Chtěla jsem, aby to nakonec znělo nějak vtipně, ale bohužel se potom její úsměv neproměnil ve výraz plačící týnejdžerky, a se slovy "to byl jen operátor" by se zase otočila zpátky. Tím samozřejmě chci říct, že má asi víc kamarádů než já. Ne, nebudu brečet. My spolu ve třídě kamarádíme všechny. A víš co? Líbí se mi, když můžu psát "viděly jsme, zaslechly jsme, zažily jsme,.." a všude psát  tvrdý y, protože ve třídě 30 holek jinej rod není. Maximálně tak dělení, které jsme zvolily při dějepise, když jsme se rozdělily na tři skupiny. My byly supráci, druhá skupina husiti a třetí socky. Já myslím, že budeme super kolektiv a myslím si, že si to myslíš taky. 

PS: Zjistila jsem, že nám překopali rozvrh a v pátek máme od devíti, takže spolu nemůžeme jet, fakt sorry, ale budu spát

PPS: Nevím, co ti říct na to, že jsem zatím asi tak jednou nezapomněla na to napsat nebo dokonce vydat článek, asi bys toho po mně chtěla už opravdu moc. Za to si vždycky vzpomenu, že ho máš vydat ty. 

PPPS: Dneska jsme měly do půl dvanáctý, byly jsme na exkurzi...

PPPPS: Tak už to vidím tak, že tohle nakonec bude středoškolskej blog...

Jazykový kurz

Drahá, pozůstalá Bino.. Tímto časem jsem právě na anglickém kurzu s polovinou naší třídy a polovinou třídy druháků z lycea. Nechci se tu dnes tolik vypisovat, jelikož jsem právě po snídani a připravuji se na výuku ájiny.. jo, tři hodiny.... aarghg. A mé znalosti tohoto jazyka nejsou zrovna v bodě, kdy bych uměla perfektně šprechtit :D ale snažím se.. děláme spoustu projektů, chodíme po Železné Rudě a byli jsme i ve dvou muzeích.... v jednom byly motorky a auta a v druhém takový bílý schody.. jeeej. Adaptujeme se tu, s holkama máme každý večer intimčo a kecáme.. je to tu fajn, chybíš mi a.... enjoy the learning in the school :33 :D. PS.: nefunguje nám televize PPS.: je tu moc holek PPPS.: dneska není poledňák a jdeme na dlooouhej výlet na Špičák.. :( :D

Adapťák

Nazdárek, ráda bych uvedla jak to včera bylo. Nestihla jsem napsat článek, protože jsem s třiceti holkama na adaptačním kurzu na faře, kde je ideální spát ve tvém spacáku nad postelí, kde ještě včera večer bylo seskládáno patnáct holek. A taky je tu hodně rozvinutých diskusí, řeší se tu úplně všechno, holky se tu opíjí šťávou a každou chvíli slyšíme urputný řev odrážející se od zdí starého domu. Točící kolotoč je pořád obsazenej a záchod taky. Moc lidí se tady nemylo, zvon nad schodama už je skoro urvanej a teď... Dobře, tak teď jsem byla na hřbitově, asi víš, že hřbitovy miluju a vždycky tam naberu energii. Dneska bude zrovna probíhat pohřeb, ale ten my nestihneme, protože nám jede autobus ve tři a ten my musíme stihnout, páč pan řidič bude stejnej jako při cestě sem a třicet holek zpívalo a bude zpívat i cestou domů. To je na mou obhajobu asi vše, zrovna hledám lehátko a židličku..



PS: Tvůj spacák je super
PPS: Sorry, prostě tě mám na to, abys mi připomínala mý středy a článek...