úterý 30. ledna 2018

Kdo mi krade oblečení ?

Zdravím, Sabinko !
Jak si jistě pamatuješ, v pondělí tohoto týdne, tohoto měsíce a toho roku jsem ti napsala velmi smutnou zprávu.. přes hodinu jsem se přehrabovala skříní a nemohla jsem najít své oblíbené černé tílko. Jakožto mé nejvěrnější poradkyni jsem ti ihned psala, co se stalo a doufala, že mi poskytneš pomoc. Ty jsi mi vypsala řadu rad, které tady já teď poskytnu i ostatním ženám/dívkám/chlapcům v rolácích a hrdě se pod tvou práci podepíši.

1) Ty jsi fakt magor, Juli, určitě ho máš ve špíně.
Velice cenná rada. Můžeš prohrabat svůj šatník třeba 20x, ale pokud máš své oblíbené tílko v koši na prádlo, je to jen zbytečná námaha.
Bohužel tam mé tílko nebylo.

2) Vzpomeň si, kde jsi ho viděla naposledy.
Opět vskutku užitečná rada do života ! Mám štěstí, že poměrně často dokumenuji, co právě mám na sobě. Vím, že jsem ho měla přede dvěma týdny v sobotu v jedné moc pěkné kavárně v Plzni. A ne, jednou to není Kros Kafé.
Bohužel ani to mi příliš nepomohlo a své tílko jsem nenašla.

3) Nechalas ho možná u svýho kluka.
Lol, nemám kluka. A kdybych měla, věřím, že bych si u něj nic nezapomněla.. jsem hodně pečlivá a všímám si téměř všeho.



4) Někomu jsi ho půjčila.
To je také možnost. Jenže já nikomu své oblečení nepůjčuji. To už by musela být opravdu krajní nouze. Třeba kdyby si Verča zapomněla tričko na tělocvik.. tak bych jí půjčila své a obětovala se, necvičila bych. Vím totiž, jak ona miluje zdravý pohyb, tak bych jí ho ráda poskytla.

5) Vzala ti ho ségra a strčila k sobě do skříně.
Ségry mám dvě, ale obě bydlí mimo můj domov. Tudíž je celkem nemožné, abychom si popletly oblečení. A možnost, že by jedna z nich nepozorovaně přišla k nám domů a vzala mi ho.. ta je nulová. Myslím. :D

6) Tak nevím, seš marná. Zloději nebo duchové ?
Na 120% duchové ! Není to totiž poprvé, co se mi takhle ztratil kus oblečení a objevil se třeba za několik týdnů, ne-li za déle. Například černé kraťasy z Terranovy jsem hledala půl léta, až jsem byla nucena si koupit ty samé, nové. Odletěla jsem v nich do Řecka a po příletu domů, jsem ty staré našla v šuplíku. V šuplíku na šmimky, které nepoužívám, kraviny a podobně. Proč bych je tam dávala ? Nechápu.
Nebo šedé tílko na tělocvik. Hledala jsem ho ve skříni minulý rok a když jsem ho nenašla, táta prohrabal koš s prádlem na žehlení. Obrátili jsme ho vzhůru nohama. Nebylo tam. Večer přišla domů máma, podívala se do toho koše a ono tam bylo. Tak wtf ??

PS.: našla jsem ho, bylo na ramínku pod černým tričkem, které bylo pod černým svetrem
PPS.: ale stejně za to můžou duchové
PPPS.: uklízejte si ve skříních..

středa 24. ledna 2018

Boty do roboty

Nazdár Bloncko,
věděla jsi, že v dnešní době se nevyrábějí boty na chození. Respektive když si koupíte boty, v kterých chcete chodit, později zjistíte, že se vám víc vyplatí chodit naboso. Já jsem to zrovna testovala jo, já teda nevim jak chodí jiný lidi, ale já si kvůli tomu dokonce stáhla do mobilu krokoměr, abych věděla kolik tak za den ujdu a v průměru jsou to tak čtyři kilometry. Pak mi někdy hrábne žejo a jdu se jen tak sama projít a vyčistit si hlavu, jenže to si můžu připočítat dalších šest kilometrů, protože se mi procházení prostě líbí a hlavu potřebuju vyčistit komplet, ne že bych v ní něco měla. Tak fajn, koupila jsem si nový boty od Vans, sneakersy s aloha tanečnicema. Fakt vypadaly stabilně, takže by mohly něco vydržet. Pro upřesnění, nešmajdam, nechodím křivě ani netrpím jinýma vadama chůze, skoliosu mám vážně malou..(a few years later).. jinými slovy moje tělo a způsob chůze je nijak extra nehuntuje. Jenomže za pár měsíců v botách něco ujdete a ty boty to nedaj. Sice mi zůstaly docela hezky bílý (až na to koní lejno, ne tak sranda), ale nějak se jim zničila ta stavba paty, to držení, chápete? A prostě to v ní popraskalo a není to úplně příjemný.. Co tohle je vlastně za výraz, ''není to úplně příjemný'', když všichni ví a vytuší že je to úplně na p***. No, řeknu to takhle, když si koupím boty v polovině července, neočekávala bych, že se mi na konci září prostě zapíšou na dovolenou, z který už se jako většina nikdy nevrátí. Ale pak jsem tady já, a ještě další dva roky je budu nosit až do dezolátního stavu (kompletního roztrhání), protože na jiný nebudu mít. Nepřijde mi normální, aby ty boty nesnesly pár kiláků denně (a to jsem jim někdy sama napsala tu dovolenou, třeba že jsem si vzala jiný a nebo jsem prostě líně ležela doma a nebo jsem taky chodila po Plzni bosa), sakra dyť ty boty nic nevydrží a když říkám nic, tak prostě fakt nic. Ani trávu, ani hlínu, ani krásnej chodník, ani štěrk,.. Nic! Jsem zoufalá a jdu si dát karamel, ten vždycky pomůže a pustím si k tomu Nirvánu..

Víš co udělala ségra?? Důsledkem toho, že začala mluvit, si začala vymýšlet. Při jejím nedávném zlobení jí táta s nervama v kýblu strčil do ohrádky, kde se milostivá vzteky hryzla do ruky a potom celý večer mamce tvrdila, že jsem jí bouchla do ručičky já. No chápeš to?? Parchant mrňavej, nakonec se teda přiznala podtlakem a teď naopak všem hrdě předvádí, jak se sama kousla.

A teď bych ráda pár slov k tomu, jak jsem přeplněná štěstím, že můžu víkendy trávit s váma na Šumavě, kam jsem začala jezdit nejen proto, abych se naučila jezdit na snowboardu, ale protože s tebou koneckonců kamkoli ráda jezdím. Úplně cítím a sama čtu, jak jsou ty řádky prkenný, ale nějak prostě poslední dobou nejsem schopná vyplodit smysluplný texty a píšu hrozně stroze. To ale nic nemění na tom, že jsem moc vděčná tvojí rodině a samozřejmě všem, kteří mě tak hezky na horský chatě přijali.


A poslední věc, včera jsme si musely kvůli tý novině zavolat a obě jsme radostí a vůbec překvapením, chodily po předsíni sem a tam. Našim čtenářům to ale řekneme až někdy jindy, nějak víc oficiálně, těšte se.

PS: Kdybys třeba nevěděla co s penězma, můžeš mi koupit nový boty..
PPS: Asi napíšu závěť, od patnácti můžu někomu odkázat třeba ty boty, nebo dluhy, nebo cokoliv co mi patří..
PPPS: Já nemam dluhy, ale víš jak..
PPPPS: Miluju víkendy na horách..

středa 17. ledna 2018

Rozdělení filmů do šesti kategorií

Čauky, Bino !
Můžeš se dnes cítit výjimečně, vlastně vy všichni se dnes můžete cítit výjimečně. Sice ještě nevím proč, ale prý je ten pocit fajn, tak proč to nezkusit.
Dnes jsem se rozhodla se rozhovořit (vlastně se rozepsat) o filmových žánrech, o tom, jak je to ve filmu o tolik jiné než v realitě, a také o příznivcích těchto snímků.
Film je něco, co je tu s námi již spoustu let, a je nedílnou součástí každodenního života kinonadšenců, malých dětí závislých na animovaných pohádkách a osamělých důchodců, kteří nemají nic lepšího na práci, než sledovat Teleshopping nebo Věštírnu (a samozrějmě si nechat něco pěkného vyvěštit od slečny Jolandy).

1) SLAĎÁKY
Prosím, už ne. Na romantické slaďárny jsem koukala možná, když mi bylo 12 let. Nejspíš i dříve. Tento druh filmů zasahuje nejčastěji skupinu dospívajících dívek a dále také žen ve středním věku, které si snaží namluvit, že takový vztah (jako je zobrazen ve filmu) mají. Žádný muž na Vás nebude čekat před Vaším domem v limuzíně, v obleku, s růží v ruce a perfektním plánem na večer. To se v běžném životě nestává. Smiřte se s tím.


2) KOMEDIE

Skvělé na odreagování. Téměř každý z nás se občas na nějakou komedii se zájmem podívá. Je fajn zasmát se utrpení někoho, kdo je jen filmová postava, a na chvíli nemyslet na své vlastní problémy. Nekonečné seriály jako jsou Přátelé nebo Dva a půl chlapa, nikdy neomrzí.





3) ANIMÁKY
Já osobně miluju SpongeBoba a klasiku, Simpsonovi. Oboje je to žluté, pozitivní a mohou se na to koukat jak malé děti, tak dospělí.. jo, SpongeBob je pro intelektuály. V animácích se většinou může stát cokoliv.. někdo si zlomí nohu, na někoho spadne klavír.... a v dalším díle, jako by se nechumelilo, postava je zas celá, nic se s ní nestalo, ani modřinu nemá.





4) HORORY
To je zas úplně jiná kapitola. Horory nejsou jen krev, utrpení a utrhané končetiny nevinných nebo vinných obětí. Často jsou to filosofická díla, mnohdy i založená na skutečných událostech. Musíte u nich dost přemýšlet, abyste pochopili pointu a POZOR ! Ten, kdo sleduje horory, nemusí být ještě nutně psychopat. Jako.. občas je, ale nemusí být. A co uděláte, když přijdete do prázdného bytu a uslyšíte divné zvuky z kuchyně ? Ano, zeptáte se : ,,Je tam někdo ?" a vrah s největší pravděpodobností odvětí : ,,Jsem tady, u stolu ! Připravil jsem ti kafe !"





5) DETEKTIVKY
Jen si vybavte, jak to probíhá.. černobílý obraz, záhadný muž v klobouku sledující ještě záhadnější a velmi podivnou ženu s dlouhými tmavými vlasy.... pod svým knírem jistě skrývá spoustu tajemství. Jo a.. ten chlap možná také. Ve skutečném životě to ale většinou není tak, že se Vám důkazy a indície hromadí přímo pod nosem. Bohužel některá vyšetřování mohou trvat i několik měsíců/let a ne jen 115 minut na stříbrném plátně. Ale to by byl život moc jednoduchý, že ?





6) ZPRÁVY
Každý večer na několika programech můžeme vidět, co se stalo ve světě. Natočte dojemné video, přidejte naprosto nesmyslný komentář a máme tu skvělou reportáž o tom, jak to celé (ne)bylo. Nevěřte všemu, co čtete na internetu za novinky nebo vidíte ve zprávách v televizi.. mnohdy jde jen o bludy je to úplně jinak.



Jen tak naprosto mimochodem sem chci přihodit svou práci z hodiny zeměpisu. Snad je to k přečtení.. měli jsme velmi seriózní úkol. Napsat krátký článek k fotografii, která byla umístěna na tabuli.



PS.: velmi veselý den
PPS.: nemám ráda školu
PPPS.: o víkendu na hory, sbal víno ! Budeme si o půlnoci povídat o našich životech a o problémech, které v již tak útlém věku sužují naši mysl.

středa 10. ledna 2018

Cesta do ráje

Nazdárek Jůli,
tak dnes se opravdu vyznamenám a zanechám ti zde jen kratší článek o mém životě. S příchodem nového roku jsem začala jinak přemýšlet a taky se jinak chovat a vyjadřovat. Dovedly mě k tomu okolnosti, ale taky pocit, že můžu žít líp. A tak jsem teď zase jiná a pořád si to užívám. Dělám jiný věci, vídám se s jinýma lidma a žiju život, do kterého už si nenechám od nikoho kecat. Dospívám a protože už to bude zanedlouho skutečně pravda, snažím se podle toho i vypadat a jednat. Víkend, který proběhl byl jedinečný, měla jsem být sice na maturáku a spát u Anežky, ale nakonec jsem s tebou jela na hory a nemohla jsem udělat nic lepšího, však ty víš. A děkuju. Přihazuju pár fotek a uvědomuju si, že jsem dneska prakticky nic neřekla, ale jinak to nešlo, omluvte mojí neschopnost organizovat čas a seřazovat myšlenky, mám jich spoustu, ale často marně hledají mozek..





PS: Mám tě ráda Jůli ❤


čtvrtek 4. ledna 2018

8 nejběžnějších novoročních předsevzetí

Šťastný Nový rok vám všem !
Je tu již dlouho očekávaný rok 2018 (fuj, to je ale divný) a s ním přichází i spousta našich předsevzetí. Já jsem si letos/loni žádná neurčila, asi jednodušše proto, že jsem na to nenašla čas a nikdy mě na plnění takových slibů moc neužilo. Ale ráda bych zde napsala takový menší seznam asi nejběžnějších novoročních předsevzetí, která všichni dobře známe, ať už od sebe či od svého okolí. Nebudeme to už prodlužovat a jdeme na to !


1) PŘESTANU KOUŘIT/PÍT
Fakt tomu věříš ? Myslíš, že když nedokážeš přestat v nějaký obyčejný den, že tomu oslava Nového roku napomůže ? Jen si nedělej iluze.. i když je pravda, že jsem tátovi k Vánocům nadělila knížku "Jak přestat kouřit", byl to spíš takový vtip, ale faktem zůstává, že chtěl přestat kouřit, jsem se narodila.. no, táhne mi na 17, tak uvidíme, jak to půjde dál. :D


2) ZHUBNU
Jistě.. když to nejde přes Vánoce, kvůli všemu tomu cukroví, tuně bramborovýho salátu a smaženým řízkům, neexistuje lehčí řešení, než že si toto předsevzetí dáš až po svátcích. Ale co až přijde léto ? Hodně volného času, zmrzlina, koktejly, dovolené all inclusive, zmrzlina, zmrzlina, alkohol.... zůstaňte tlustí a na příštího Silvestra už vás to nebude trápit !


3) BUDU SE UČIT
Toto převážně platí pro studenty, ale to je snad jasné, že.. stejně se na to nakonec vykašleš. A víš co ? Škola není všechno, když se alespoň trochu snažíš (a nepropadáš), nemusíš sedět každý den několik hodin nad učebnicemi a shánět si doučování na víkendy.... myslím, že by sis spíš měla víc užívat života, no ne ? Budeš snad v šedesáti letech vzpomínat a vykládat svým vnoučatům o tom, jak jsi napsala test z biologie na jedničku nebo perfektně zvládla zkoušení z jazyka anglického ? Takhle si to teda já nepředstavuji.

4) BUDU MILEJŠÍ KE SVÉMU OKOLÍ
Ehm.. je vůbec třeba se k tomuto vyjadřovat ? :D stejně ti jednou rupnou nervy, nemusí to být hned, ale rupnou. Protože chování některých lidí je prostě nesnesitelné a můžeš se snažit sebevíc, ale troufnu si říct, že nikdo nedokáže být pořád vysmátý a hodný na všechny kolem sebe.


5) NEBUDU UTRÁCET TOLIK PENĚZ
Jo, Sabinko.. to jsem si také říkala. A včera jsem šla nakupovat do H&Mka. Prostě slevy všude, není možné si toho nevšímat. Spousta z nás dostala od rodiny k Vánocům nějaké peníze. Měla jsem v plánu si je našetřit na něco většího, ale co.. žijme okamžikem.... ty kalhoty jsem opravdu potřebovala. :D


6) BUDU SE KAŽDÝ VEČER ODLIČOVAT
Dobře, tohle je hlavně z mé hlavy :D , já totiž nesnáším, když jen někde zaslechnu, že se nějaká dívka prostě před spaním neodlíčí. Nenávidím to. Je to hnusný. Fuj. Bohužel jsem i já učinila výjimku a na Silvestra jsem se na to prostě vykašlala a řeknu ti.. ten pocit ráno, to se nedá ani popsat. Slepený řasy, červený oči.... už nikdy víc, prosím !


7) NAJÍT NOVOU LÁSKU
Málokdo chce být sám, ale když pořád hledáš a hledáš, může tě to snadno dohnat. Vymetání barů a večírků tě snadno může dovést k tomu, že se probudíš v pokoji někoho, koho ani neznáš, bude tě dost bolet hlava, když se otočíš, je tu velké riziko, že spatříš někoho, kdo je opravdu divnej a.. když tě odkopne, možná ti po něm zůstane mimčo, ne ? Aspoň bys nebyla sama ! Ne, vykašli se na to.. vždycky si můžeš raději pořídit kočku. Takže rada na závěr zní : raději se soustřeď sama na sebe, on už se někdo objeví.


8) NAUČIT SE NĚCO NOVÉHO
Chceš se naučit surfovat, hrát na nějaký hudební nástroj nebo třeba mluvit cizím jazykem ? Nejspíš tě to bude stát peníze a spoustu času, takže místo učení se španělsky si raději kup kvalitní Tequilu, místo italštiny italské víno s pizzou a budeš se cítit, jako by ses v dané zemi narodila !



Doufám, že vás článek pobavil, neberte si (prosím) nic osobně a užívejte nového roku. Berte to jako nový začátek ! Pokud.. pro vás nebyl rok 2017 přímo procházka růžovým sadem. Takže já se loučím a ještě jednou, šťastný Nový rok !

PS.: nechci do školy
PPS.: ale mám nové oblečení :D
PPPS.: doufám, že jste se zřídili na Silvestra