Pěknej den Jůlinko,
já jsem dneska ve výhodě, protože ty ještě zatím nejsi jaksi k dostižení (to až v pátek) a proto mi nezabiješ, když vydám článek až večer ve středu, když ho mám vydávat ráno, ale jako obvykle to z nějakýho důvodu nevyšlo (důvod je furt stejnej, já jsem zapomnětlivá a jak by řekla moje mamka, jsem po tátovi a nic si do tý hlavy neberu). Jo, s tím posledním souhlasím, ale hele, vzpomněla jsem si nakonec jako vždycky, je středa žejo? Mám v tom, teď o prázdninách trochu zmatek. Strašně mě to vyvádí z míry, pořád mám sobotu a neděli, pořád dokola, aby se z toho jeden zbláznil, musím to rozlišovat na nějakejch prdlejch sedum dní, ale pletou se mi.
A určitě se ptáš jak se mám. Jůli, to se nedá vůbec vysvětlit. Doba se někam pohnula, jako těžký dveře v Harry Potterovi, vidělas Harryho Pottera? Já už jo, konečně. Protože jsem byla jediná pošahaná široko daleko, která to nikdy neviděla, řekla jsem si, že to změním a poslední tři dny, jsem u noťasu spala, jedla,... fakt mi to věříš? Vlastně to bylo trošku jinak, mamka mě od noťasu spíš pořád vyhazovala. A.. sakra, proč ti tady teď vylejvám srdíčko zrovna kvůli Harrymu? Dobře, pryč s Harrym. Chci říct, že je jiná doba, unesla mě do nějakýho zvláštního potěšení, kde to sice taky není jak na jahodovým dortu, ale zároveň jsem v sedmém nebi ač mám jen pár důvodů a ani ne tak důvodů, jako spíš pocitů. Sakra, já to neumím vysvětlit, bojím se sem napsat něco víc, chci ti to říct až se zase uvidíme. Prostě řeším jiný věci než před měsícem, usínám s jinýma přáníma než před měsícem, směju se jinejm věcem než před měsícem, jím jiný věci než před měsícem, piju jiný věci než před měsícem, oblíkám se jinak než před měsícem, chovám se jinak než před měsícem... (jestli pochybuješ, o mém zdraví, neboj, nejsem těhotná a nevylejvam si tady hormóny). Zkrátka a dobře mám pocit, že jsem se konečně odpíchla od loňskýho léta, jako by to bylo něco, co jsem odřízla a poslala na druhou stranu oceánu. Ačkoliv jsou prázdniny, a já si naivně myslela, že si je budu užívat válením se v síti s Kurtem Cobainem, tak jsem se opět mýlila. V síti jsem ležela od začátku prázdnin dvakrát. Pořád mám co dělat a když zrovna neřeším něco v týmové domácnosti (kde teď máme žhavý téma), tak chvilkama relaxuju, nechávám se mučit od své rozkošné sestřičky, hraju na klavír a bouřím sousedy a sháním krabice (však víš, moje úchylka). No a k tomu všemu se snad věci daly do pohybu. Stejně tak já jsem v pohybu a vůbec se mi nějak to tempo kolem mě nelíbí. Všechno je nějak napřed. Hrozně rychlý. A nemůžu se dočkat středy, odpočítávám dny, už jak dlouho!! No a to asi bude všechno, podrobnosti ti řeknu až se uvidíme. Všechno je úplně geniálně super, teda všechno úplně ne, má to svoje zádrhely, ale kašlu teď na zádrhely, protože to co je teď je docela důležitý..
Pravděpodobně je pátek, to už jsem psala žejo? Určitě hned jak jsi dojela domů z dvoutýdenního tábora, odhodila jsi karimatku a špinavý oblečení do kouta a letěla jsi, div ses nepřerazila (určitě ses přerazila) o další batoh plnej špinavýho prádla. No, a letěla sis přečíst můj středeční článek (hlavně to zase nějak nepřekrucuj). Teď jsi ho právě přečetla a nejspíš mi závidíš i to málo, co mě dělá šťastnou.
PS: Jsem šťastná
PPS: Asi se rozbrečím
PPPS: Věděla jsi, že ve všech dílech Harryho Pottera jde o pána zla, jehož jméno se neříká? A já to napíšu, Voldemort.
Žádné komentáře:
Okomentovat