středa 12. srpna 2015

Ve vedrech se schovej do vířivky, jako bonus je tam oplzlej dědek...

Ahoj Julí, 
tak ty se nikde moc nenudíš a nějaký Egypt, že?! Nezávazný egyptský štěrk je celkem fajn, než se ti o tom začne zdát a bez předpokladů, že to nezvládneš, nad tím prostě jednoduše přemejšlíš... To je balzám pro tvůj smysluplně nabitý život.. Mé milostné štěstí se mi pro jistotu raději stále vyhýbá, ale neberu to tak tragicky, navíc mé podmínky znáš a mám od tebe slíbeno, že když je poruším, profackuješ mi a já doufám, že to uděláš, když už něco takovýho slibuješ.. Dneska jsme si to spolu užily, že?? Plavaly jsme v bazénu a byly jsme v horký vířívce (samozřejmě, že se zavřem do vířivky před tima ošklivejma vedrama). Ale fakt bych teda nečekala, že na jednom místě se dá potkat hned deset lidí, který obě známe, nebo znaly, osobně viděly nebo s nima dokonce komunikovaly, chodily do třídy nebo do školy a jeden týpek (toho jsme teda neznaly) byl oplzlej a pořád nechutně čuměl a lepil se na Julinku ve vířivce.. Tak jsem ji osvobodila a odešly jsme do divoký řeky. Nebudu tady nic nalhávat, cítila jsem se fakt jako SUPERMAN,... No tak ne, no!! Taky tam byli i hezcí chalani hráli super hru ve vířivce, když si k nám přisedli a chtěli, abychom se přidaly, ale oni podváděli... Vždycky se potopili a kdo jako vydrží dýl, jenže ten jeden jedinej se potopil a oni se mu pak smáli, že se jako jedinej potopil.. Ale co už bylo úplně psycho, že jsme jisté osoby potkaly za ten den hned dvakrát a to úplně na jiných místech, tak sedum kilometrů rozdíl (a já je viděla dokonce třikrát),.. A teď k trochu jinýmu tématu. Musím Ti říct, že to bylo poprvý v životě, kdy jsem si vybavila něco z našeho ,,skvělýho´´ předmětu volba povolání. Právě jsem totiž byla ve vaně a to si tak člověk přemýšlí a... hele, není támhleta dlaždička nakřivo? Ale blbost, nemůže být nakřivo, to by to ten dělník od mamky pěkně schytal, asi jako ten co nám pokládal parkety a u toho se mnou koketoval, nebo ten, kterej mamce jasně doporučil, že tmavý spáry do bílejch dlaždiček na podlahu jsou prostě nejlepší (samozřejmě, že je to ta nejvíc nejblbější věc na světě, on měl totiž teorii, že kdyby byly ty spáry bílý, za pár let by se ušmudlaly od špinavejch nohou - BLBOST, ale pozdní zjištění, my máme spáry tmavý), ale to jsem teď nechtěla probírat.. No vrátím se k tý koupelně... Zrovna jsem přemýšlela, nad důležitou věcí. Letos, teda prostě o prázdninách už jsem utratila příšerný prachy za oblečení, ale snažím se ho získávat i levně, žejo.. No, uvažovala jsem o jednom saku, taky o botech, takový supr mikině s nápisem LITTLE MIX a o ale naprosto úžasný košili s kytkama. No, tak jsem si tak přemýšlela a v hlavě počítala ceny (to je výborný, tak já budu ve škole vždycky ztrapněná u tabule, když nevím kolik je 1625:6, ale nakonec budu ve svým volným čase něco počítat), u toho jsem si prohlížela nějakej novej sprcháč s vůní máty (no fuj, počkat, nebyl to zrovna ten, co jsem se po něm osypala, ale ne, ten měl jiný víčko... Jo a vidíš, taky vždycky přemejšlíš v krámě kterej koupit? Jestli ten, jak je na něm napsáno Bez umělých barviv, s vůní manga... a nebo prostě vezmeš ten, jakej už ti smrdí, ale prostě už ho znáš?? Pak mi do hlavy vlítla myšlenka. Cena, je hodnota a hodnota je cena něčeho... Ale to nebylo všechno, mělo to pokračování. Vybavila jsem si taky to, že trh není jen trh (jako s veteší), ale že je trh práce. Trh nabízí práci lidem a tudíž peníze, ale taky to zboží, který vyrobí ty lidi, co za to pak dostanou peníze. Domácnost je na tý druhý vlně. Ta dostává ty peníze od toho trhu, taky zboží a práci... A pak mi vlastně došlo, že už jsem to někde slyšela, dokonce tu super mapku mám někde v sešitě nakreslenou, úplně ji vidím. Pamatuju si, když nám to kreslila paní učitelka na tabuli a byla u toho pěkně nervózní, protože celá třída krafala.. Takový jsme byli,... A najednou jsem v tý hromadě pěny něco cejtila na zádech,.. Co to sakra.......?! KAČENKA, taková ta supr čupr, lepší, než ty co prodávají v NANU NANA a ještě lepší než z výprodeje v Tesku. Tuhle máme z pojišťovny, moje tříměsíční sestřička jí dostala k narození a já jí zapomněla vyndat z vany, když jsme jí koupaly.... Kdybych se teda měla zamyslet nad tím, co jsme se na hodinách volby povolání naučili, tak já asi to, že si za hodnotu poctivě vydělaných peněz koupím něco, co je příšerně předražený, ale prostě to chci a tak se raději stokrát pohádám s maminkou, než abych si řekla, že tohle prostě vůbec nepotřebuju. Přitom k tomu musím mít skvělou a dobře placenou práci, no ale k tomu zase školy, aby mě měli za co platit. Stejně dostáváš ty peníze za titul, ne za to, co v tý hlavě máš (světově známý),.. Živit se profesí, to je dneska byznys, ale co já?? Když za prvý neudělám zkoušky z matiky a za druhý neudělám maturu z matiky, to si potom můžu pronajmout stánek s rychlým občerstvením a zkrachuju stejně rychle jak jsem začala, nebo budu moct být umělec na volné noze takovej ten co pořád všude tvrdí, že je samej kšeft a že neví kam investovat všechny ty prachy, který tím svým uměním vydělal a toho volnýho času jakýho má a jak mu ho všichni závidí, ale ve skutečnosti je pravda akorát ten volnej čas (popravdě - nemají pořád do čeho píchnout, takže nemají ani na nájem, chodí v děravejch ponožkách a pořád se utápí ve strašnejch deprsích s flaškou vodky). Nechci se nikoho dotknout, ale osobně vím, že to tak je.. Taky jsme vyplňovaly takový blbý dotazníky o tom, co chceme jednou dělat za práci, respektive na jakou chceme jít školu (ty jsme dostali k vyplnění asi pětkrát, ty víš Juli) no a co jsem tam tak měla napsat? Že chci hledat mrtvoly, hrabat se v deset let starejch, ale i v novejch případech?? Nebo že chci vést osobní psychologickou poradnu, kam mi budou chodit opravdu jen ti NORMÁLNÍ pacienti?? Nebo jsem snad opravdu měla říct, že se přihlásím v patnácti do SuperStar (počkat, to už mi bylo), celou jí vyhraju a pak pojedu na Bahami válet si šunky a okřikovat místní domorodce svým taktně vymezeným jazykem, i když neumím bahamsky??! No, ty první varianty byly lepší, tím ale nechci tvrdit, že mě konzervatoř nikdy nenapadla!! Ale rychle jsme se z týhle varianty zase dostala, navíc já už v divadle hrála, že? Nemůžu za to, že mi bylo deset a ten režisér už mi nechtěl znova obsadit, ale stejně to bylo super, když jsme měli šatnu vedle V.I.P. a tam byl Stránský a Fořtová, já vím, někdo je možná nezná, ale já jo!! Takže jsem nakonec do toho dotazníku napsala takovým trošku zajímavějším způsobem, že hodlám jít na Švejcárnu a pak, pak se prostě uvidí.. Samozřejmě mi to paní učitelka vrátila a já musela do úplně novýho papíru napsat, že chci furt to samé, ale prostě vyložit jí to jinak, pak už byla spokojená... Stejně si tam každej napsal co chtěl a za rok, až to budem dávat na střední to budou úplně jiný školy, takže to smysl fakt nemělo, kdyby jsme místo předmětu Volba povolání raději dostali hodinu Psychologie, nebo kdyby nám odebrali aspoň tři hodiny matiky tejdně... Hele jaký jsem vyrobila logo... Nechápu, co proti němu máš??! Nemáš ráda loutky?? 





                                                                               
PS: Jůli, já chci taky sedět na matiku s Ondrou v poslední lavici a opisovat při testech, i když vím, že to má někdy blbě, ale mě už to v tý první nebaví!

PPS: Na to BAHAMI můžeme někdy letět spolu, nebo můžem zajet aspoň na Hracholusky pod stan, taky na Slapech je to prý fajn, ale počkej pár let..


PPPS: Kdy dáme další kafé??! (Poslední jsme měly dnes)





Žádné komentáře:

Okomentovat