Dobrý den ti přeji zlatá Blondýnko,
jsem ráda, že se teď tak často vídáme, ani nevím čím to je, ale pravděpodobně si natolik chybíme, že ta symbióza prostě nějak probíhat musí.. Jsme na tom teď prakticky stejně a obě se dostanem do druháku. Jop, je to asi už jistý, páč jsem zamakala v opisování a tu matiku jsem dala. Takže za pár měsíců druhák. Ale do té doby, ty nejskvělejší prázdniny, jaký si umíš jen představit. Možná si troufnu říct, že ty je budeš mít ještě lepší než já, protože moře ti upřímně závidím, mě čekají Hracholusky s váma, na který se teda fakt strašně těším ☼
Kromě Hracholusek a volna si tedy nemusím zadělávat hlavu opravkama, který bych stejně neudělala. A upřímně opravdu nechci znovu do prváku, je fakt nudnej a všechno, co jsme se učily jsem už věděla, kromě matiky že? Druhák bude krušnější, páč děláme zkoušky z vaření a víš jak já vařím, bála bych se se mnou někoho nechávat v jedný místnosti, když zapnu sporák, takže se mám opravdu co učit. Ten druhák dle mého názoru vyřadí víc lidí. V pátek jsme se loučily s Renatkou. Pravou příčinu jejího odchodu nevím, ale možná ve výsledku byla jen jednoduše odejita, pro její horší známky. Úplně to vidím, jak začneme řídnout s každým přibývajícím ročníkem a nakonec nás tam bude sotva deset jako v letošním čtvrťáku. Já ale víš co, no prostě projdu, možná se sakra odřenýma ušima, ale prostě tam budu v normálním intervalu čtyř let a maturu dám taky s přehledem, protože si s Anežkou pomůžeme navzájem. Já se do čtvrťáku naučím přebalovat seniory a psát správně čárky a mám to, fakt. Ale tak trochu pro mě už ty prázdniny začaly, normálně mám třeba ze čtyř předmětů nulovou absenci, co děláš zejtra ráno? :DD
Sranda ne, třeba jsem ti říkala, o Anežky orientaci, spíš dezorientaci o školkách, když jsme hledaly jejího svěřence v úplně jiné? No, ale nakonec jsme ho našly to jo..
Mnoho otázek, jedna odpověď. Věřila bys, že život je vlastně tolik jednoduchý? Že smysl, který hledáš, je skryt v maličkostech, přitom záleží na tom, jak si ho začneš užívat. Ano, napsala jsem užívat a myslím to doslova. Teprve teď mi totiž došlo, že život je nám dán pro jeho správné zacházení a správně s ním naložíme, když si každý den užijeme. Naprosto každý, není nutné nic plánovat, co bude za rok, za měsíc, za týden za hodinu, důležité je to, co je teď. Takové to NOW v cizích slovnících a přesně to je pro mě heslem. Změnil se mi pohled na svět a smýšlení nad ním. Jinak uvažuji, jinak přemýšlím a konečně si ho užívám, protože jsem to vlastně moc nedělala. Nepociťovala jsem naplnění z končícího dne, neměla jsem radost z toho, že stále žiju, protože ano, to je vážně něco, co nám není dáno automaticky.
PS: Nějak mi to psaní teď nejde, je moc velký teplo na zapalování mozkovejch buněk..
PPS: Ale nikdy mě neomrzí si užívat život jako teď, konečně jsem ho našla, ten ŠŤASTENEJ ŽIVOT. Má úplně jiný proporce než ten můj starý. Například nic neřeším a vděčím této vlastnosti tvé sestřenici.. Prej mě zkazila a něco na tom bude..
PPPS: Název článku nemá nic společného se mnou, jen možná s mojí chutí na koblihu..
Žádné komentáře:
Okomentovat