úterý 24. dubna 2018

Když zavřu oči....

Dobré dopoledne/odpoledne/večer, Sábo.
To záleží čistě na tom, kdy tohle čteš. Poslední dobou mám pořád chuť spát. Nevím, zda je to letními teplotami, stresem či tím, že po nocích koukám na Sex ve městě namísto toho, abych šla brzy spát, ale každopádně je to nepříjemné (ta únava, ne ten skvělý seriál). Pak, když mám o víkendu šanci se vyspat, stejně se většinou vzbudím celkem brzy. Nejdřív na budík v 5:52, který je sice na sobotu i neděli vypnutý, ale já to už mám asi příliš zafixované nebo nevím.. pak jen tak sama od sebe a i když bych chtěla dál spát, tak to nejde.
Zajímalo by mě, co vidíte, když zavřete oči. Zní to trochu trhle, co ? Ale když se nad tím zamyslíte.... když se někdo narodí slepý a nikdy v podstatě nepozná, jak vypadá která barva, jak vypadá který člověk (tedy pouze po hmatu), ale aspoň neuvidí ty ošklivé věci, co se na světě dějí. Samozřejmě má ještě sluch, takže je uslyší, ale.. to je teď vedlejší, chápete.
Možná by nebylo od věci jednou za čas "zavřít oči" a nesoudit všechny a všechno podle vzhledu. Zaměřit se na duši toho člověka, poznat ho, zjistit, jaký je "uvnitř". Potom si sundat ten pomyslný šátek z očí a bude Vám úplně jedno, jestli má křivé zuby, delší ukazováčky na nohou, než palce nebo třetí bradavku (stává se). Nebude Vám na tom záležet, protože jste si oblíbili to, jaký doopravdy je.
Nezáleží na věku, původu nebo pohlaví. Na postavě, barvě vlasů nebo stylu oblečení.
Milujte se a množte se !
Proč mám tak často deprese z videí, které nám pouštějí ve škole ? Nejdříve se chorobně bojím smrti v letadle a konspiračních teorií o tom, že tzv. "bezpečná poloha" je vlastně určena k "bezbolestné smrti" jejího uživatele (takže až s Vámi bude padat éro, nedivte se, že letušky natahují nohy nad úroveň svých i Vašich hlav) a teď mě děsí teroristický útok přes 16 let starý. Nedokážu vysvětlit proč. Okay ? Okay.
Při čtení následujícího textu si představujte hluboký mužský hlas.

Z DENÍKU PSYCHOPATA RADOVIDA
,,Seděl jsem na gauči s Marií, které jsem před dvaceti lety, když jsme se poznali a zamilovali, přezdíval "Máša", a přemítal jsem vduchu o našem vztahu. Mlčeli jsme. Nikdy to ticho nebylo tak útrapné, jako právě dnes. A proč tomu tak bylo ? Podvedla mě. Podvedla mě s naším sousedem Pepíkem a já o tom věděl. Přemýšlel jsem, jak to celé provedu. Zvedl jsem se zeptal se, zda nechce přinést jablečný džus. Trochu jablečného džusu. Minimum jablečného džusu v malé sklence se spoustou ledu a ještě více mililitrů Jacka Danielse Fire. Marie se na mě podívala se slovy : ,Dnes už pít nebudu, miláčku. Bolí mě hlava.' a já moc dobře věděl, proč pít nechce a proč ji bolí hlava. Kdyby ta lahev výše zmíněného lahodného alkoholu nebyla tak drahá, jak tomu doopravdy bylo, rozbil bych ji o hranu kuchyňské linky a vyrazil k Marii. Zabodl bych jí střepy přímo do srdce, sehnal lopatu, pytel a alibi. Nebylo by to složité. Ale lahev byla příliš plná."

PS.: wtf o čem ten článek teda byl ?
PPS.: o pokračování deníku psychopata Radovida si napište do komentářů, pokud máte zájem ! Povinně !!
PPPS.: povinně dobrovolně

Žádné komentáře:

Okomentovat