Víš, tohle je celkem vážné téma, proto chci, aby si teď VŠICHNI, kteří čtou tento článek, teď vduchu hezky představovali vážnou hudbu. Ano, tak je to správně.
Inu v posledních asi dvou týdnech jsem zjistila, že se mi tu u mě v pokojíčku dějí divné věci. Nechci zacházet do detailů, protože by to mohlo někoho třeba urazit a já bych také nemusela do dne vydání dalšího článku přežít.
Přejděme rovnou k té osudové noci. Byla sobota večer, nemohla jsem až do 00:30 nedělního brzkého rána usnout, a tak jsem klasicky promazávala fotky v mobilu, aby se mi uvolnilo místo v paměti. Když jsem konečně usnula, netrvalo to ani hodinu a probudilo mě vibrování telefonu. Na noc si totiž vypínám zvuky, kdyby se zas nějaký učitel třeba rozhodl známkovat testy z fyziky nebo tak a házet to do Bakalářů. Ale počkat, my už fyziku nemáme ! Ha ! .... probudily mne tedy vibrace mobilu. Zvedla jsem hlavu, mobil ležel vedle polštáře. Podívala jsem se na něj. Uvědomila jsem si kolik je a řekla si : ,,Nebudu to přece zvedat, vzbudila bych celej barák." položila jsem hlavu opět na polštář a tiše čekala, až vibrace ustanou. A ustaly. Ten hovor se sám zvedl. Nedokážu to vysvětlit, ani jsem se toho mobilu nedotkla, jen jsem se podívala na displej, ruce i nohy jsem měla pod peřinou. Přejel mi mráz po zádech, když nejmenovaná osoba na druhém konci začala mluvit. Hrozně jsem se lekla a i když hovor nebyl "na reprák", slyšela jsem zřetelně, v bytě bylo totiž ticho. Není podstatné, kdo v tom mobilu vedl asi tří minutový monolog a proč, ale zavěsil to. Nakonec to zavěsil. Já, sice mírně vyděšena, ale velmi unavena, překlopila jsem se na bok a chtěla spát.
*strašidelný zvuk*
Co to sakra bylo !? Bylo to v bytě. Nebylo to u sousedů ani na chodbě. Bylo to v bytě. Schovala jsem se celá pod peřinu.
*intenzivnější strašidelný zvuk*
Je asi 02:37 ráno a já se bojím. V bytě jsem jen já a máma. Opravdu usilovně jsem se to snažila ignorovat a vysvětlila si to tak, že asi jen přišel brácha domů. Že to byl zvuk kliky. Byla jsem strašně unavená, chtěla jsem spát, ale z nějakého důvodu mi trvalo hodinu, než jsem usla. Hodinu jsem měla hlavu pod peřinou a se zavřenýma očima se snažila spát, ale prostě to nešlo. Usnula jsem tedy někdy kolem 03:23 a spala asi 5 hodin. Ráno jsem se zeptala mámy, kdy se vrátil brácha.
,,Asi ve 4 ráno."
Okay, tohle mě neuklidnilo. Ani trochu.
Bylo nedělní dopoledne a já hrála na klavír. Vždy, když hraju na klavír, mám v jeho levém rohu položený mobil, abych na něj viděla. Hraju nějakou nezáživnou skladbu a vduchu si říkám : ,,Napíšu Verče, co se stalo v noci."
*v tu stejnou vteřinu cinkání Mesendžru*
*beru do ruky mobil*
Jee, asi telepatie. Verča mi píše.. sakra, co !? Ve zprávě stojí : ,,V noci se mi o tobě zdálo." a já si jen vzpomněla na to, jak se říká "když nemůžeš v noci spát, znamená to, že jsi vzhůru ve snu někoho jiného". Ale to nevysvětlilo ty divné zvuky a to, že si můj mobil dělal, co chtěl.
Vzápětí si všimnu, že se mi pohybuje má provázková záclona. Hýbe se jen jedna určitá část nalevo. Jen pár provázků. Průvan. Ne, je zavřené okno. Zavřu dveře, nespouštím oči ze záclony. Pořád se pohupuje. Jdu k ní a osahávám rámy okna, jestli tam neprofukuje. Neprofukuje. Topení netopí, nemůže to být nějakej přiblblej fyzikální zákon o proudění tepla. Koukám jako idiot na tu záclonu a najednou se vypne televize. Jen tak, sama od sebe. Pohodka. Tak ji zase zapínám a mohu zde poznamenat, že záclona se pořád hýbe, téměř každým dnem, ale vždy jen po určitou dobu. Jen chvíli. Nechápu proč. A když jsem si jednou položila mobil pod tu záclonu na stůl, prostě jen tak a za 10 minut ho zas vzala do ruky, z 19ti % baterky bylo najednou 8% a to mám docela funkční baterii, která se vybíjí pomalu a když na mobilu nejsem, nevybíjí se vůbec.
Toť historie mých elektronických problémků a hýbajících se provázků. Doufám, že se Vám líbila.
PS.: třeba se nic z toho nestalo a já vlastně ani neexistuju
PPS.: lol
PPPS.: stejně by mě zajímalo, kdo to četl celý
Žádné komentáře:
Okomentovat