Jak jistě víš, odmalička jsem se chtěla stát učitelkou, škola mě vždycky bavila a studuji pedagogické lyceum. Nemohu tvrdit, že mě škola baví tolik, jako za mých mladých let, ale některé předměty se mi přeci jen nehnusí. O matice raději mluvit dnes nebudeme. Heh. Nebo ano !? Ne....
Momentálně jsem ale ve stádiu, kdy si říkám.. ,,K čemu vlastně je se několik let navíc trápit studiem, být závislá na penězích z brigád, po večerech se učit a (možná i) mít stálé zázemí u rodičů ? Já se pořád chci stát učitelnicou, ale ta cesta, která k tomu vede.. a brát plat člověka, kterému stačí výuční list ? Tedy je to jak kde, já vím, ale rozumíš mi, ne ?
S holkama si po nějakých testech občas děláme srandu, že s tím sekneme a otevřeme si salon, víš co.... jedna bude kadeřnice, druhá kosmetička, třetí zas bude dělat manikúru.. budeme se společně smát a je to vlastně zvláštní forma umění, no ne ?
Ale kdybych JÁ někdy byla učitelkou..
- nedávala bych dětem přepadové testy
- nezkoušela bych 4 lidi za hodinu, kdyby to nebylo nezbytně nutné nebo bych to předem nenahlásila
- neptala bych se : ,,Co je to les ?", pokud by to nesouviselo s předmětem, který vyučuji
- kdyby se mě někdo zeptal na něco, co nechápe, pomalu bych to vysvětlila znovu
- nekecala bych nikomu do jeho soukromých věcí (vůbec ne před jinými lidmi), pokud by to nesouviselo s výukou nebo s něčím, co mi on řekl
- nekřičela bych na nikoho bezdůvodně nebo proto, že mám špatný den
- kdyby něčemu nerozuměli, neřekla bych jim, že to není můj problém
- snažila bych se pamatovat si jejich jména
- neříkala bych jim, s kým se můžou nebo nemůžou bavit (teď nemyslím poučky jako : ,,Nenastupuj k cizím lidem do auta." :D)
PS.: ale kdo ví, třeba nebudu tyto body plnit
PPS.: nebo nebudu učitelka, že jo
PPPS.: třeba budeme spisovatelky a bude to vynášet, že jo :D
Žádné komentáře:
Okomentovat