Ahojda Blondýno,
už je zase středa a já si marně lámu hlavu nad tím, co ti sem teď napíšu. Je libo můj článek o psychologii? Určitě jo, ikdyž zrovna asi ještě spíš a pravděpodobně ani nevíš, co psychologie je.V
dnešní době moderní se psychologie velmi zapotí. Všechno je
totiž moderní. Ne jen doba, ale i lidé. Považují například
svou práci za velmi důležitou, proto se z ní prakticky nehnou.
Domů přicházejí (zda-li vůbec přicházejí) velmi pozdě a
nestíhají praktický život, který by se v druhé polovině
20.století považoval za naprosto normální a očekávaný. Tato
doba je nastavena jaksi bez manuálu. Lidé se z nedostatku času
hroutí. Hroutí se také ze vztahů ve společnosti, které se
mediálním světem pohoršily. Neví, že je to kvůli tomu, ale
existují praktické důkazy, které tvrdí následující. Tato doba
není nastavena správně. Nemá vymyšlené detailní propracování
průběhu a pouze jí proplouváme. Bez povšimnutí se ocitáme na
samém břehu, nemůžeme vyplout a ztrácíme se v pobřežní mlze.
Práce psychologů se za posledních deset let výrazně zařadila do
každodenních potřeb populace. Je to jednoduché. Z nedostatku
vztahů, času a naopak z velkého dostatku práce a mediálních
zařízení se lidé odcizili sami sobě. Zní to trošku
překrouceně, ale přečtěte si výše uvedené víckrát, abyste
to pochopili. Svět žije tak nějak napřed. Ani ne v minulosti ani
ne v přítomnosti. Přehoupli jsme se do budoucnosti, ve které
neumíme žít. Spíš kterou neumíme žít. Jak bychom také mohli,
když žijeme v přítomnosti? Možná jsem Vám teď zamotala hlavu,
ale celková podstata věci je velmi jednoduchá. Chtěla jsem říct,
že abnormální se zdá být to, čemu nevěříme, pokud nebudeme
věřit této době, budeme se i v příštích letech dále ve velmi
početných houfech scházet s našimi psychology, kteří nám každé
úterý poskytnou od 16:00 hodinku, možná dvě. A i nadále budeme
probírat náš život jako urputné trápení, bez uvědomění si,
že si celou situaci způsobujeme sami.
Já totiž po ránu plodím jedině takovýhle příšernosti, abych už mohla ve škole jen tupě sedět a zírat na Káju sedící předemnou, respektive na její záda, nikoli na tabuli nebo dokonce na učitelku přednášející látku u tabule. To bych byla moc trapná víš? A taky že budu, protože to takhle ukončím, abych se stihla ještě oblíct a tak.
PS: Nalejou nám v Crazy baru?
Žádné komentáře:
Okomentovat