Čtyři dny "výletění"

Ahojda Sabinko, už déle přemítám o tom, na jaké téma napíšu dnešní článek a najednou jsem si z ničeho nic uvědomila, že nedávné čtyři dny po sobě jsem furt někde lítala.. Započalo to vlastně čtvrtkem, kdy jsme s naší třídou a ještě s několika (méně důležitými) jedinci vyrazili na školní výlet do Lidic. Všichni se těšili z toho, že se ulijí z vyučování a z odpoledky a nijak je nezajímalo, co vlastně taková exkurze obnáší. Jsem fanda černého humoru, takže Dájova hláška, která zazněla při příjezdu na místo mě odrovnala.... ,,Tady je nějak mrtvo.." já vím, je to ošklivý, ale uznej :D ...... docela jsme se tam toho nachodili, dozvěděli se spoustu zajímavých věcí, dokonce nás rozdělili do "rodin", které skutečně v té době v Lidicích žily a četli jsme si například zápisky a dopisy jednoho velmi talentovaného výtečníka, kterého ztvárnil náš oblíbený Andrew, Petra Ginze. Navštívili jsme také muzeum, galerii a pomník.. super výlet, ne ?

V pátek jsme šli na 3 hodiny do DEPA.. také se školou. Ani nevím, zda se to dá považovat za výlet, ale.... jelikož to bylo OPĚT místo učení, nijak to neřeším :D byla tam jakási výstava dronů a různé přednášky.. ani moc netuším, o co se tam jednalo, hlavně, že se tam dalo sednout a mohli jsme si tam koupit občerstvení + byla tam wifina zdarma, takže pro většinu z nás to byl ráj :D

Nyní přichází sobota.. dloouho jsem přemítala o tom, jestli sem mám o sobotním dni psát, protože jsem si vědoma toho, kdo si tyto články čte, ale.. jelikož se dnes kluci při jedné super hodině ve škole stejně prokecli, asi už je to jedno :D byla to naše "minirozlučka"..... konalo se to na odlehlém místě a největší překvapení bylo to, že jsme tam (jen polovina z nás) dorazili a zjistili, že už tam někdo kempí.. dětská oslava v plném proudu, všude balónky, psi, dospělí a jeden, velkej ananas. Optali jsme se jich, kdy to jako hodlají zabalit a oni nám odvětili, že okolo deváté (nebylo ani šest večer). Nijak zvlášť nám to nevadilo a po chvíli dohadování se jsme se posadili pod strom a čekali na zbytek naší.. eh.... skvadry. Pak jsme si začali stavět stany a to bylo taky něco.. nikdy jsem netušila, že to může být sakra tak složitý :D asi třikrát jsme to předělávali.. pořád bylo něco špatně..... ale nakonec jsme to společnými silami zvládli, ale bylo to téměř k ničemu.. skoro nikdo tam totiž nakonec neusnul, já osobně jen tak na 15 - 20 minut. Okolo v jednom kuse projížděly vlaky (chytrý dělat rozlučku u tratě, že ??) a řval repráček :D samozřejmě jsme pili jen Birelly, džus bez přidaných umělých.. barviv a kolu (ahoj mami). Teď si dovolím napsat pár (ne)faktů o tomto večeru/ránu.... 1) NIKDO nezvracel.... tedy.. ne víc, jak osmkrát 2) NEDĚLALI jsme tam bordel 3) NEZATEKLO nám do stanů 4) OHEŇ jsme pořádně uhasili 5) NIKDO nebyl mimo 6) VŠICHNI si vše pamatují

..... a mohla bych pokračovat :D ale raději to zde ukončím.. asi v šest ráno začalo pršet a všichni se rozprchli do svých domovů.... já probudila tatínka, aby si pro mě přijel a to už se dostáváme k neděli..... V neděli jsem byla se svým otcem, sestrami a jejich ratolestmi v ZOO. Víš, jaké to je, když musíš dávat pozor, aby se ty tři děti nerozutekly každé někam jinam ?? Já to sice vím, ale o tohle jsem se v těchto chvílích příliš nezajímala :)) ...... skoro šestihodinové výletění v zoologické zahradě po několikahodinovém "flámu" nebylo zrovna příjemné.. ale tak.... samozřejmě si to Lišková užila, že jo.. tady bych to asi už vážně utla, ať ze mě nevypadne nic jiného, než.. povídka o pářících se žirafách..... nikdy nebudu mít žirafátka. Fuj.

PS.: totálně jsem si předělala nástěnku a stěnu fotografií v pokojíčku ♡♡♡♡
PPS.: nyní mám spoustu času na hraní na klavír, lakování si nehtů a nakupování nového oblečení PPPS.: můžeme nějaký den někam zajít :3 ale.. neopaluji se. :) :D
PPPPS.: Ziky už bydlí vedle nás.. je zvláštní mu napsat "za dvě minuty vzadu" a vědět, že tam fakt přijde a nemusí jet turboautobusem ^-^ :D