středa 7. října 2015

Dětský háj to napohled

Nazdárek Juli, 
ten měsíc musel být opravdu zajímavej.. Skutečně mě teď ani trochu (ne)mrzí, že jsem si vesele chrupkala a ve stejnou chvíli byla půlka národa vzhůru.. No, mě spíš zaujal článek o tom, jak vědci z NASA objevili na Marsu vodu a chystaj se tam neprodleně vyslat nějakou raketu s vědcema, která tam poletí půl roku, skutečně musím uznat, že mě zamrzelo, že jsem se aspoň trochu nesnažila někdy pochopit něco z vědy a dostat se tam taky.. Jen si to představ, půlroku na cestě někam, kde nikdo není, jen úchylnej robot, kterýho tam narodní federace poslala a co si tam pořizuje dokola selfí.. Ale dobře, nebudu tady zoufale naříkat a plakat ti na pomyslný internetový rameno a radšej ti budu vyprávět..

Musím říct, že mi spadl balvan ze srdce, když mi před čtrnácti dny doktorka sdělila výsledky z krve. Mononukleóza neprokázána a v krvi jen zvýšená sedimentace, což samozřejmě znamená, že nejsem zas tak úplně v pohodě, ale hlavní je, že to není Mona (jak jsem jí začala říkat), tudíž jsem zpátky ve škole, uprostřed dění a nic mi nebrání v tom užívat si devítku.. Ale doma, kdybys to viděla!! Můj pokoj se proměnil v takové velké hračkářství, takže teď můžu odkopávat kromě svých věcí i věci mé sestřičky, abych utvořila aspoň úzkou cestičku na průchod.. Jenže když tohle vidí paní Amélie, tak začne vřeštět a nastupuje jiný kalibr, maminka... Vážně sis Juli myslela, že jsem takovej nelida, že bych kopala do hraček?? Ale musím uznat, že když už tejden hledám ponožku, atlas a krém na ruce a pak to najdu v hromadě hraček paní Amélie, samozřejmě ožužlaný a poslintaný, dostanu z toho vyrážku.. Najednou zjišťuji, že jsem v háji, ne v dubovým ani v bukovým, ale v dětským.. Ale abys věděla, že jsem opravdový kabrňáka a že se jako taky umím obětovat, něco ti řeknu.. Když přijdu hodně blízko k mý sestřičce a ona si mě důkladně prohlíží, já neuhýbám a čekám. Mia totiž vyšle na úpravu mého zchátralého obličeje své pacinky a hlavně nehtíčky a vesele škrábe a vřeští. Ale kdybys viděla ten úsměv a radost mé osobní ,,maskérky´´, tak by ses taky obětovala. Jakmile už mi obličej pálí a cítím, že je celý od krve, odcházím a paní Mia propuká v hysterický pláč.. Pomáhá mi skvělej krém od Planet Spa, výtažky z kaviáru nebo tak něco..

Stejně si někdy (skoro pořád) u nás doma připadám jako blázen v blázinci. Všichni si povídají s tou malou bytůstkou a slyším pořád dokola ujetý slova typu: dyť z tebe dostane psotník, ty filuto, aha, aha, AHA (nekonečný), prdprdcililink,.. No uznej, že s takovým materiálem se pracovat nedá.. Nebo si třeba takhle sedím na počítači, očkem sleduju paní Miu, která leží na posteli v ruce drží chrastítko a každou půldruhou vteřinu se s nim majzne do hlavy, ale víš co?? Jede dál, až tak po desátý začne řvát a schytám to já, ale kdybych jí to chrastítko vzala, tak řve stejně.. A víš co třeba teď dělám ve volném čase? Hledám zoubky, protože kdo je první najde, dostane šaty.. No a mamka si usmyslela, že to bude právě ona, ale to se teda plete, já už si kvůli tomu snad stokrát nechala ožužlávat vlastní prst a prostě se nehodlám jen tak vzdát něčeho tak velkolepého.. Nejde o ty šaty, ale o ten pocit, jestli mi rozumíš??

Ale dobře, aby to tu nevypadalo, jako když si píšou nějaký dvě zfotrovatělý maminy, začala jsem pátrat po brigádě,.. A víš co? Musím si sehnat potravinářskej průkaz, aby mě vzali tam, kam chci...Teda, to ještě nevím, jestli mi vezmou, ale prostě to zkusím, nějak mi chybí ty peníze, který jsem měla v divadle, bylo jich sice dost, ale nějak dochází, za to stejně můžou ty moje celoroční nákladný nákupy. Víš co, takovýto... ,,Ale tohle fakt potřebuju´´.. ,,Ježiš, tohle je nádherný´´.. Navíc pojedu v únoru s Tágem do Londýna a strašně se těším a jsem ráda, že tam jedu s ní a ne s nikým jiným. Bude to paráda, takovej studijní pobyt..  No tak nic.. A víš co?? Já vím, že je to úplně od tématu, ale.. Strašně se mi líbí, když si při hodině zeměpisu vyndáte s Mikoušem deštník a učitelka se na vás kouká jako byste právě opustili přísně střeženou věznici blázince v Dobřanech a vědělas, že v Dobřanech na náměstí mají nejlepší zmrzku?? Já to balím.. Tak příští tejden na blogu!!

STRAŠNĚ MOC DŮLEŽITÁ ZPRÁVA PRO TU MENŠINU LIDÍ, CO ČTE NAŠE VÝKŘIKY DO TMY (NÁŠ BLOG, KDYBY NĚKDO NEVĚDĚL)..!!

TAKŽE JEDEME INSTAGRAM: https://instagram.com/pravdomluvky/
DALŠÍ PŘIPRAVUJEM... TAKŽE URČITĚ SLEDUJTE

PS: Překvapivě se všude jmenujeme: PRAVDOMLUVKY, ale to jen abystě nezapomněli... 
PPS: Taky držím dietu puso, ale já tak nějak musím, aspoň do příštích výsledků, což je naštěstí brzo... 
PPPS: Stejně ti mám pocit, že mě ty nemoci vždycky nějak mění! 
PPPPS: Mám Tě ráda jako... Milku :) ... 
PPPPPS: A na důkaz toho se už prosímtě konečně podívej na ten film, jmenuje se: Kouzlo přítomného okamžiku (Děkuju)... 

Žádné komentáře:

Okomentovat