úterý 15. září 2015

Velekoncert

No ahojda....
To už je zase sakuva středa ? Nechápu, jak dokážeš psát tak dlouhý články a vypsat úplně všechno, co se ti v poslední době stalo. Já si nepamatuju ani, co bylo včera k obědu. Každopádně jsem chtěla zmínit, že v sobotu jsem byla na “Velekoncertě Daniela Landy“ a bylo to naprosto boží !!

Sice už ho teď nijak intenzivně neposlouchám, ale tak co.... na jeho hudbě jsem vyrostla. Když jsem byla malá, vždycky nám to hrálo celou cestu do Chorvatska, nebo třeba když jsme jeli na hory.
Takže..... cestou do Prahy jsme strávili nějakou tu hodinku a čtvrt a než švagr, který řídil našel parkoviště, to zabralo asi deset minut. Pak jsme jeli metrem (mimochodem, jela jsem poprvé a žádný extra zážitek to nebyl) a vystoupili až na poslední zastávce. Bylo tam tolik lidí, že jsme se absolutně nemohli prorvat dopředu. Po asi půl hodině jsme to vzdali a šli čekat frontu na burgry (jelikož jsme od oběda nic nejedli a bylo po šesté). Nekecam, fakt ne, dostalo se na nás až po čtyřiceti-pěti minutách. Když už jsme stáli u “výdeje“, napravo od nás se objevili dva kluci\muži (netušim, jak to nazvat :D), tak okolo dvaceti až dvaceti-pěti let. Na něco se ptali mýho táty a jeden z nich (samozřejmě ten s těma hezkýma očima) na mě potom mrknul. Já se jen otočila a snažila se nezasmát. Jenže po celou dobu koncertu stáli vedle nás a posléze se přemístili přímo vedle mě. Jako.. nevadilo mi to, ale bylo to.... zaujímavý. Navíc na mě furt koukal a smál se. Docela milý :D. Ale byla jsem ráda, že tam stáli. Mnohem lepší, než ty ožralí..... ehm.. individua. Navíc měl úplně úžasnej chraplák, že byl slyšet určitě až na pódium. Tak dál. Když jsme odcházeli, poměrně rychle se to tam vylidnilo a já jenom čuměla, kolik tam bylo po temi poházených kelímků, tácků a ubrousků.

Když jsme vlezli do podzemí a chtěli vejít do dvěří, které vedli do “místnosti“, kde nás mělo naložit metro, zřeli jsme něco OPRAVDU strašného.

Jo.... asi takhle nějak to tam vypadá po podobných akcích. Předběhli jsme, koho jse mohli a vecpali se až k...... jak se tomu sakra říká ? Troleje ? Ne.... koleje ? Pochybuji.... prostě k těm “metrolejím“ :D. Když se na protější straně metro otáčelo, zatroubilo a všichni z toho koncertu začali křičet, jakože nadšením. Ale nevešli jsme se tam.... Čekali jsme tedy na další, které přijelo záhy. Pak jsem poznala, co to znamená, cítit se jako sardinka. Jedna fakt dost ožralá holka zakřičela na celý metro: ,,Nemáte někdo pivo ? Mam žízeň !“ o kousek dál se ozvalo: ,,Podejte jí to někdo.“ tak se k ní dostal očekávaný nápoj a ironickým hlasem odněkud z houfu lidí jsem zaslechla: ,,A nemáte někdo svíčkovou ?“ musela jsem se smát. Ale tím to nekončilo. Ta samá děvčica se nejprve všech zeptala, jestli nepůjdou všichni někam hromadně pařit a poté začala bouchat rukou do stropu (dá se to tak nazvat ??) metra a zpívat písničku od Landy: ,,Jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ ! .....“ a postupně se k ní lidé přidávali. Byla jsem opravdu ráda, když jsme vystoupili a jeli domů. Než jsme našli auto, trvalo to jen chvíli, což jsem se divila. Domů jsme dorazili okolo půlnoci a to je z tohoto dne asi tak vše.
Dále jsem chtěla napsat, že tím způsobem, kterým na tom děláme, si ve škole respekt fakt nezřídíme !! Hlavně nejmenovanný Američan nám to kazí :D, se všema se kamarádí :(. Hele.. nás starší ročníky vždycky děsili, psychicky týrali (ač si to dost možná neuvědomovali) a jednodušše tyranizovali. Nedovolila jsem si ráno jít ke škole dřív, protože tam většinou někdo z nich seděl a já se ani nepřiblížila. Ani když pršelo, jsem se nešla schovat k nim pod tu velmi praktickou stříšku. No a oni si klidně na začátku přestávky naběhnou na “naší“ lavičku skoro vedle naší třídy a posedaj si tam, jakoby byli největší kingové !! Hlavně teda ty holky..... Normálně jsem jednu z šesťaček ráno slyšela říct: ,,Támhle je ta malá štětka !“ a pak k tý “kamarádce“ přišla a objala ji..... Fakt inteligence. Tyhle slova já ani neznám, samozřejmě. No nic. Prostě jim musíme dát najevo, že škole teď prostě vládneme my !! :D Alespoň na záchody už tolik nelezou, když tam jsme my..... Nedovolí si soupnout před zrcadlo, když se tam “zkrášlujeme“ my. Což je super. No nic, já asi budu končit, k delším článkům hold nejsem předurčena. Tak si užij zbytek středy a za týden se těším na tvůj článek :).

PS.: jo, píšu smajlíky. Co s tim uděláš, hm ?!! :) :DDD
PPS.: prosím tě nezlob se, mám tě ráda :3
PPPS.: byli vaši na aktívu ?? Táta mi přinesl dost informací, ale hlavně by mě zajímalo, jestli Američanovo mamce vrátili zabavenej mobil :D

Žádné komentáře:

Okomentovat