Nejsem si naprosto jistá, zda jste můj příběh již někdy slyšeli, je to možné, ale to nevadí.
Jsem Lavička, velmi stará lavička, mé místo je tady v parku. Stojím tu již odnepaměti. Scházejí se kolem mne divní lidé, malé děti, mladé páry i staré páry. Občas si na mě někdo sedne, jsem na to ale už zvyklá, takže policii volat nemusíte (i když mám ráda svůj osobní prostor). Je mi smutno, protože jsem jediná lavička široko daleko. Lidé si na mě chodí i pobrečet, stojím na odlehlém místě.
Jsem ráda, že kolem kolejí byly postaveny vysoké zdi. Okolí vypadá přívětivěji, navíc díky zdem nevidím sebevrahy, alespoň ne přímo při jejich činech. Samozřejmě si jich na mě už také pár posedělo.
Nepochopím, proč si v dnešní době musí za teplých dnů tolik mladých zahulit na mém posvátném místě a pustit si z minireproduktoru hudbu, která mi trhá uši, ačkoli žádné nemám.
Jednou do mě nějaký chlapec vyřezal kapesním nožem jakési znaky, nejspíše písmena, nevidím si na opěradlo.. předpokládám, že to byly iniciály něj a jeho přítelkyně, se kterou na mě často sedávali. Chodili za mnou téměř denně, když bylo teplo. V jejich přítomnosti mi bylo dobře, když zrovna nedělali věci, které se na veřejnosti nesluší, chápete.... pak už ale nepřišli. Nastal zimní měsíc, tak jsem si myslela, že se vrátí, ať se oteplí. Ale nevrátili se.
Čekala jsem dny. Týdny. Měsíce. Bylo léto. Oni nepřišli. Bez nich jsem se cítila tak nějak.... nesvá. Jako bych nebyla ve své kůži (tedy.. kdybych nebyla ze dřeva, ale rozumíme si).
Byl to asi rok, co se ti dva neukázali a nemohla jsem uvěřit, když jsem ho spatřila. Tak pomalu si vykračoval směrem ke mně, pohladil mne po mých zádech a sedl si. Ten chlapec, jenomže vypadal poněkud.. jinak. Seděl na mně sám a do očí se mu začaly hrnout slzy. Bylo mi ho líto. V ruce cosi svíral. Její náhrdelník ? Netuším. Pak se ale usmál a něco málo procedil skrze zuby. A najednou se objevila. Ona.
PS.: neryjte do laviček
PPS.: příště si uvědomte, že dřevo má také city
PPPS.: neposlouchejte ošklivou muziku na veřejnosti, díky
Žádné komentáře:
Okomentovat