nevím jak ty, ale já mám tý školy už slušně plný kecky. A to letos nematuruju, dokonce nematuruju ani příští rok, ale i tak si myslím, že to už rychle uteče, jak nám od prvního dne prváku tvrdí i naše angličtinářka, která tehdy řekla něco jako: Holky, maturita je za dveřma, ode dneška se začínáme učit na didakťáky.. maturita se teď už skoro o půlku (ty vogo o půlku?? Tak tohle moje matika nedává) přiblížila a o to víc mám strach, že selžu. Jsem sice motor a jedu na 120%, ale taky někdy potřebuju nabít baterky a na to není moc čas, navíc i nabíječce dojde jednou síla předávat tu energii dál, vezme si dovolenou a půjde spát jako Medvěd z Máši, ale pořád ho budou rušit vnější vlivy (lidé), kteří budou chtít nabít svoje ajfouny už asi po třetí ten den, aby zkontrolovali nové příspěvky na twitteru. Chtěla bych konečně udělat ten řidičák, vydělat nějaký love (=v našem anežkovskym slovníku peníze), a potom bych někam jela. Ať už autem nebo letadlem, ne že bych ho řídila, ale vím, jaký máš nápady.. Strašně se chci podívat do Amsterdamu, do Norska nebo do Irska a taky do Skotska. A teď k dnešnímu tématu.. Já nevím jak to pojmu, asi jako vždy, ale chce to nějaký téma. Tak teda dobře. Co je dneska pravda?? Lžou ti v médiích, lžou ti v knížkách, lžou ti ve škole, lžou ti na úřadech, lže ti prodavačka v supermarketu, lže ti sousedka, lže ti kamarádka, lže ti svědomí, lžou ti revizoři, lže ti zrcadlo, lžou ti fotky, lže ti mobil, lže ti člověk, kterýho jsi v životě neviděla, lže ti tvoje halucinace, lže ti halucinace tvojí kamarádky, lže ti jeho halucinace, lžou ti etikety na zboží, lžou ti letáky o slevovejch akcích, lžou ti lidi na benzínce, lže ti člověk, kterýho jsi viděla podruhý v životě, lžou ti lidi v tramvaji, lžou ti školní kuchařky, lže ti vrátná, lže ti školník, lže ti i učitel na křesťanku, tak mi sakra řekni, komu mám dneska věřit. Vlastně nemám kamarády.. No a vlastně po kamarádech ani netoužím, jsem samotář, co sem tam hledá společnost, ale často si vystačím sama i několik dní. Nakonec teda ty lidi vyhledám jo, protože třeba dostanu hlad a u tý ledničky furt někdo je, takže se s někým potkám, a víš proč je u tý ledničky pořád tolik lidí? Protože je v ní světlo a ty lidi, co do ní pořád lezou mají asi pocit, že kromě světla vydává ta lednice i teplo, což je mylná představa, ale nebudu jim to říkat.. protože to už bych fakt neměla žádný kamarády... dobře, taťka se mnou asi stejně nebude kamarádit, takže jsem na tom fakt špatně.. Nedávno jsem mu řekla, že jsem mu fakt podobná a jeho tátovi taky a že jsem nedávno viděla u babi (jeho mámy) video právě jeho táty, jak staví barák a že mi přijde, že mám podobný pohyby a postoje jako měl on... A že mam radost z toho, jak se takový věci dědí a... úplně jsem se rozplývala nad tou dědičností a vůbec, nad tím, že jsem ráda, že ho mám a že jsem po něm mohla zdědit aspoň pár dobrejch věcí a a asi třikrát jsem zdůraznila, že ho mam fakt ráda a víš co mi řekl on?? Fakt to chceš vědět? Otočil se, otevřel lednici a hladově vyhlížel asi kus hovězího a v tu chvíli se mi zeptal, jestli nevím, kam mamka dala tu makrelu co koupila ve čtvrtek.. Chápeš to?? Tak já si mu tam vylívám srdíčko a říkala jsem si, jak si po dlouhý době zase hezky povídáme (než mi došlo, že zase trpím samomluvou) a on se mi po mým dlouhým monologu zeptá na nějakou přiblblou mrtvou rybu... Stěhuju se normálně!
PS: Nemám kamarády..
PPS: No a?
PPPS: Jo a ta ryba v lednici nakonec nebyla.. asi jí sežrala kočka, žádnou nemáme, ale to je jedno..
Žádné komentáře:
Okomentovat