Pokrytectví

Sdělím ti dnes malé tajemství, Sabinko.. ležím si tak v úterý večer v posteli, je asi deset hodin a připravuji se k tomu, že pomalu usnu. Přemýšlím nad tím, co budu dělat v létě, přemýšlím nad srpnem, nad Hracholuskama, vybavuji si tebe, jelikož si tě beru s sebou.... a najednou SAKRA ! Za 2 hodiny je středa a já nemám ani námět na článek !
Prostě jsem poslední dny už naprosto vymydlená (spousta lidí na tom asi nebude jinak). Mám v hlavě jen léto, moře, ledový kafe a tak, znáš to.. prostě za 2 týdny od teď se už budu válet na pláži s Matýskem, budeme koukat na krásnej Zakhyntos, možná si koupíme předraženou zmrzlinu a bude to určitě skvělý. Večer si dáme nějakou dobrou večeři, projdeme se po městě, zapadneme v pozdních hodinách do našeho pokoje a co ti budu povídat.. představ si tu atmosféru, vždyť to je jako ve filmu *srdce*.

Čímž se dostáváme k tomu, že můj příští článek bude nejspíš o tom, že sem jenom hodím nějaký fotky, protože nevím, jak mizerná nebo úžasná bude v hotelu wifina :D nu, to se pozná.. nebo na to taky možná zapomenu.... ale tak hluboko snad neklesnu. 

Ale teď trochu z jiného soudku. 

Taky tě tak vytáčí, jak jsou lidi pokrytecký ? Prostě.. já si tak ráno povídám na zastávce s jedním moc fajn bezdomovcem, který je naprosto normální člověk, jen neměl v životě asi moc štěstí a kolem mě, PŘÍMO kolem mě projde člověk, který mě normálně zdraví, tak na toho člověka jako kejvam a směju se a ten člověk na mě jenom kouká a dělá, jako by mě neznal. To je opravdu krásný. Kde to žijeme ? 

Jinak bych se ti tedy chtěla pochlubit, že na vysvědčení budu mít o jednu dvojku míň, než v pololetí.. jeeej a stejně je to vlastně k ničemu. Nikdo se mě na to ptát nebude (kromě babičky, samozřejmě), takže jde jen o můj dobrý pocit. Ten tedy nezamítám, ale je mi to vcelku jedno. 

Jsem tak vyčerpaná tím vším.... včera jsme si s Matesem chtěli udělat výlet na Senečák, to je takovej ten rybník za Bolevákem, víš, jak tam je prej míň lidí, než na Boleváku. Tak jsme dojeli třicítkou za ten Bolevák, asi tak kilometr šli cestou, kterou nsem snad nikdy nešla a když se už konečně celí zpocení dostaneme k místu činu.. ,,Ehm, to má jako vypadat takhle ?" ano, příliš lidí tam vskutku nebylo, ale víš proč ? Bylo to vyschlý. My se tam prostě trajdáme takovou dálku (ano, z Doubravky) a ten rybník si prostě dovolí vyschnout. Fuj. Tak jsme šli na Kameňák, tam jsme se jednou namočili a jeli do Centrumu pro kebab a hranolky ♡ miluju takovéhle zdravé a romantické procházky ♡.

PS.: užívej praxí, nebo co to teď děláš..
PPS.: nechci do škůly
PPPS.: strašně dlouho se vždycky rozmýšlím nad oblečením