zprvu bych ti chtěla říct, že tě mám ráda, protože jsem zjistila, že na tyhle slůvka lidi dost rádi zapomínají a není to dobře, protože kromě odcizení u nich dochází k sobeckosti, která jim nesluší. Kromě toho mi začínají docházet dost závažné životní problémy, respektive jejich následky. Ukázka na příkladu, jestli konečně nezačnu něco dělat s tou angličtinou, neudělám maturitu. Jestli něco nezačnu dělat s tou matikou, ani se k tý maturitě nedostanu. Jestli se nenaučím prát, budu muset ponožky vyhazovat. (Víš kolik stojí jeden balíček ponožek? Pálku, tak mi řekni, co mám sakra dělat). Vlastně o tomhle jsem vůbec nechtěla psát, ale už o tom píšu, tak to nebudu mazat. Dneska mi nějak nejdou slova do huby, krom toho jsem zjistila,že mm hlad a asi začnu hledat něco k jídlu. A to znamená, že i když psaní článku miluju, vždycky dám přednost jídlu. Vždycky. No, v nadpise je vyjádřen název jednoho města, není to tam zbytečně ani náhodou. V tom městě jsem minulou středu byla, celkem random akce, kterou jsem domluvila s tvojí sestřenicí den před. Ujel nám vlak, což se dalo čekat, Anežka není zrovna dochvilná. A tak jsme se nakonec kolem jedný opravdu vyskytly na hlavním nádraží v Praze. Procouraly jsme jí jak jinak, jsme celkem kavárenský typy, takže jsme z Náplavky vyrazily podle mých instrukcí do nejlepší kavárny. A ano, jsem si vědoma toho, že tady zrovna vychvaluju svoje schopnosti, které poukazují na mou znalost map nebo spíš na dobrý datový připojení a sdílení datového balíčku tvé sestřenice. Píšu jak kokot, promiňte, asi bych toho měla dneska už nechat, ale když to přejdeme, možná se i něco dozvíte. Prostě jsem se cejtila jak velká holka, co si splnila sen, teda z části, dostala se do Prahy, ještě tam teda nebydlím jo, ale stejně, aspoň to tam mám prošlý. A chci bydlet (ale to bych asi neměla říkat co?) na Praze 4. Což jsem uznala za nejlepší volbu, protože je v blízkosti nemocnice, škola, jídlo a .. víc nepotřebuju. Shodou okolností souhlasila i Anežka, navíc se pořád přibližuje ta doba, kdy si tam spolu s Anežkou zařídíme hnízdečko lásky. A to sice znělo dost blbě, ale je mi to ukradený. Teď něco málo k mému šatníku. Většina mých kousků oblečení má svou minulost a je to tak správné, protože já jí mám taky, nemůžeme si nic vyčítat a tak spolu žijem. A tím bych to ukončila, jistě ti to hodně dalo, mně taky, mám velkej hlad. A teď ti tady ukážu miliony dosud nezveřejněných fotek. Važ si toho!
PS: Mám tě fakt ráda ♥
Náplavka ↑
Kavárenské záchody ↑
Obraz ↑
Bezdomovec, co toho dokázal víc než já ↑
Kampa ↑
Vlak ↑
Žádné komentáře:
Okomentovat