středa 18. listopadu 2015

Eskajp, dylít života

Ahoj Juli,
ač se ti to možná nezdá, já tak nějak pohořívám. Úplně ve všem. Nebyla jsem schopna ani vyplodit něco normálního a tak ti sem teď píšu nějaký nostalgický výpary z mý hlavy (bohužel s aktuální tématikou). Ne, fakt jediný co mi teď vychází je brigáda, která je jen tak přibližně jednou za měsíc, ale jinak z větší části pořád někde lelkuju a spím, když nelelkuju a ani nespím patrně se učím, protože když ti vychází čtyřka z fyziky a ty potřebuješ aspoň trochu slušný vysvědčení kvůli přijímačkám na střední, dojde ti, že to asi bez trocha učení nepůjde. Já na to ale vůbec nemám. Ani náladu a ani atmosféra tomu moc nedodává. Krom toho budou vánoce, jo jasně až za měsíc, ale mně to neříkej, já mám vánoce už od října, ale vzhledem k okolnostem se na ně poprvé za svůj život nijak zvlášť netěším. Možná, že mě i psychicky deptají různé akce spojené s vánocemi a útočiště nebo spíš obranu hledám v práci. Dyť já mám poslední dobou problém i s psaním. Já jindy připravená týdny dopředu tady teď patlám nějaký slova, aby dávaly smysl, přitom moc dobře vím, že ho nedávají, pozitivní je, že vím aspoň to, že když budu myslet pozitivně, bude to lepší, ale víš co? Kašlu na to, už ani ty pozitiva mě nebaví hledat. Do háje, co to je za depku? Já bych se měla radovat, že mám poprvý za patnáct let nakoupený dárky na vánoce s předstihem, už tři tejdny mi leží všechny zabalený ve skříni a další skvělá věc je ta, že se mi z brigády pěkně naplňuje peněženka, ale i s tím utratit to mám problém. Jestli to pořád čteš a čekáš, že se to tady někde teď zlomí a já ti začnu vyprávět o krásný pohádce, která blbě začala, ale dobře skončí, tak dej rychle eskajp a celý to tady dylítni. Od tý doby, co jsem se zařekla, že na mě žádný depky nepadnou jich asi ještě víc přibylo.. Juli, já jdu pětadvacátýho k holiči... A to je asi tak všechno, co ti můžu říct, tyjo to už si radši půjdu číst svoje nudný starý deníky, o kterých jsem prohlásila, že je to horší než červená knihovna. Navíc jsem deník už tak dva tejdny nevzala do ruky a kdysi třináct stránek denně se proměnilo v pusté prázdné řádky v sešitu, na který se teď nejspíš práší... No nic, tak já jdu utřít ten prach a teď už tě opustím, neplakej, však já se zase někdy vrátím (možná)...


PS: Děkuju, za pomoc při dělání úkolu z matiky, bez tebe by nebyl, protože já nad tím strávila šest hodin a neměla jsem ani ten rozbor...
PPS: To s čertama je skvělý, já se taky bála čertů, schovala jsem se za mamku a ani jsem nedutala, pak jsem si vzala odměnu a už jsem byla hrdinka..
PPPS: Do tanečních nepůjdu, mamka mě tam chce dotáhnout i kdybych nevím co, ale já tam nechci
PPPPS: Nemám peníze na kredit, takže tímto zakládám novou nadaci na ,,kredit pro Binu"
PPPPPS: Sušenky byly luskusní, ale dala bych do nich víc oregána






Žádné komentáře:

Okomentovat