Víš, co se stane jednoročnímu chlapečkovi po sedmi letech? Bude mu osum!
IOKASTÉ:
Můj vlastní syn zabil mého chotě a pak se se mnou sám oženil, jak pravily Delfy. Delfy se nepletou ani tehdy se nepletly. My opatření učinili po jeho narození a synáček měl být zabit, však byl ušetřen. Přežil, zůstal žít s opuchlýma nohama, vyhnul se přichystané smrti.Daleko pak vyrůstal v cizích zemích. Nebyl nám na očích a osud ho přivedl zpět. Byla to náhoda, ne velký omyl. Stalo se jak mělo. Oidipus na cest zabil Láia, nepoznal v něm krále, svého otce, jak by také mohl, sem se vydal pro trůn a pro mne. Získal oboje i dítě jsem mu porodila, vlastnímu synovi, co já to udělala, že vlastního syna jsem nepoznala. Vdala jsem se za něj a žila s ním. Co já jsem to za matku. Jak špatné bylo chtít se zbavit jeho.
Nemám čas psát sáhodlouhý romány Jůlinko, tak ti píšu mou tvorbu ze školy, doufám, že jsem tě natolik tím vyprávěním z pohledu Iokasté navnadila, že si ještě dneska Krále Oidipa přečteš...
Žádné komentáře:
Okomentovat