středa 14. listopadu 2018

Ryby

Zdravím Julčo,
k tvému minulému článku, musím opravdu protestovat s tím, co tvrdíš o lidech nosících jen černou. Ti lidé se totiž ve skutečnosti bojí barev, bojí se vystupovat, a nechtějí být viděni. Ale asi jim bohužel nedochází, že jen černá barva jim k tomu nepomůže, protože mnohdy více záleží na jejich projevu chování a vyjadřování. Takže si opravdu stojím za tím, že lidé v černé barvě jsou se sebou nespokojení, oni ve výsledku závidí těm, kteří ty barvy umějí do svého života vložit. Černá barva nežije, jen se vlévá do života jako mor a proudí lidskou krví do depresivních stavů a lidé nosíc černou barvu, jsou nespokojeni se svým životem. Neříkám to jen tak, protože to opravdu vidím. A že lidé v pruhovaném nebo žlutém tričku mohou mít takové stavy? To je přece hloupost, protože tito lidé si nikdy ani takovou barvu nezvolí. Mají strach být extravagantní a vystoupit z řady, právě proto, že si nevěří. A kouření cigaret? To už je zase jiná kapitola... Nicméně koncert Daniela Landy musel být skvělý, o tom mi povíš zase někde na kafíčku a doufám, že sis ho alespoň užila...

Každopádně mým dnešním tématem budou ryby.

Kde bych byla, kdybych byla ryba? Chtěla bych se v ní proměnit, protože bych nemusela řešit každodenní problémy, školu, práci a jiné rutiny, které mě neustále přehlcují a já je žít nechci. Mám už dost přetvařujících se lidí, nenávisti, která v jiných přetrvává a situací, které vytvářejí právě ti lidé, kteří jsou bezohlední a nepřející. Nemám sílu. Nechci chodit do školy a chci být rybou.

Žádné komentáře:

Okomentovat