středa 26. července 2017

Strašná věc

Zdravím tě, dívko s plavými vlasy.
Asi se ti musím svěřit, jaká strašná věc mě potkala. Jednou to prostě přijít muselo, věděla jsem, že to přijde, ale ne že tak brzo. Obávala jsem se toho, po nocích jsem nespala, ve dne jsem se strachovala z noci. Když jsem zrovna nic takového neočekávala, když jsem věřila, že se to nestane, přišlo to. Jako blesk z čistého nebe, ano, spustila se mi aktualizace na Windows 10. To si piš, že to se mnou zacloumalo, celou mě to rozhodilo. Bylo to opravdu děsivé něčemu takovému přihlížet. Ale už se stalo, prostě se nedá nic dělat a musím se s tím nějak srovnat. Chce to čas a nohy v teple. Nabíjí mě jen fakt, že v tom nejsem sama, mám tady člověka, který to má stejně a který stojí při mně ♥ 
Aby sis o mně nemyslela, že jsem až tak pošaháná, tak to byl samozřejmě trochu joke a zveličení obyčejné aktualizace na Windows 10. 

Normálně už si připravuju věci na Hrachy, balím, no jo, jídlo sháním, oblečení už alespoň hledám, abych ho tak za týden mohla dokopat do pračky a ... prostě paráda.

Tak čauko bello

PS: Nenapíšu už ani řádku, tobě na to za oplatku, upletu nový vlas a dávku drog si dáš, aby to nikdo neviděl.
PPS: Pokus o báseň, hezká viď??
PPPS: A tu oplatku mi fakt dáš
PPPPS: Možná bysme to už mohly vydat jako knížku. Máme přes sto příspěvků.. 

středa 19. července 2017

Zachraňte Alexe !

Akbar, Bino !
Jsem právě v Egyptě, užívám si průzračné vody, našla jsem dokonce i Nema, ale jedna věc mi tu strašně vadí. Vlastně dvě věci.

1) Je tu fakt hrozný vedro, skoro se to nedá vydržet a ta voda je taky teplá, ani nemluvě o vodě ze sprchy.

2) Týrají tu velblouda.. Sabinko, ty víš, jaký jsem milovník všeho živého a tady každý den vidím jednoho a toho samého velblouda, říkejme mu třeba Alex. Tak tenhle hrbatý kamarád je ověšen barevnými bambulkami, na hlavě má nasazený klobouček a hamby a NE ! Není to proto, aby mu nesvítilo do očí, protože ten klobouček je malý a jeho oči příliš daleko. Vypadá jako cirkusová atrakce. Vozí se na něm malý děti za peníze, ale on sám z toho nemá chudák ani egyptský dolar. Každý den chodí stejnou trasu, a pak jen leží na tom stejném místě, kouká se po turistech a je tak smutný :( . Ale já ho osvobodím ! Jednou v noci najdu jeho stáj a dostanu ho ven. Udělám mu pas, sundám mu ten klobouček (i ty šátky, které si na něj odkládají jeho majitelé) a hezky se mnou poletí do Česka. Ale jídlo v letadle mu ochutnat nedám, protože.. to prostě nechceš.

Zde přikládám Alexovu fotografii :


PS.: je tu tak slabá wifi (a jen v recepci), že kdybych ti neodepisovala, není to tentokrát mou vinou
PPS.: jsem tu žádaná blondýna
PPPS.: but.. i have a husband in Czechia
PPPPS.: ano, tato věta zabírá

středa 12. července 2017

Malý, zlobivý, skáče pod auta

Dobré ránko,
zrovna si s tebou píšu a domlouvám s tebou kafárnu a už se dokopávám po dvoudenní práci k tomu vyplodit ze sebe alespoň pár rozumných slov, kterými bych chtěla obohatit tento národ, což stejně nepomůže a většina to už právě teď zavírá. Tak si představ, že ten malej rampelník, co si říká moje ségra je opravdu jak sedm Denisů, jestli jsi tedy viděla ten film Postrach Denis, což je o chlapečkovi, který je velmi velmi zlobivý a svými činy přesahuje i hranice těch hraničních mezí. A ona vydá tak za sedm Denisů, funguje u tebe matika? Dobrý, no a říká jí tak celá rodina, vlastně se na ní vycáralo už tolik výrazů, že už ani nevím, jak se jmenuje. Ne, kecam, je to přece Škubánek, tak jí říkám já, jmenuje se tak žejo? Představ si, že jí vezmeš ven na úplně nevinnou krásnou odpolední procházku za poznáním přírody. Přikládám důraz na to přírody, ale to dítko to očividně chápe jinak, asi tak, že jde poznávat děti, respektive jejich majetky v podobě všelijakých motorek, svítících kol s vlaječkama a tak podobně. Vzorově přijde, nebo spíš doslova přilítne k takovému dítku, které má motorku nad 400 vejš a začne nejdřív ochmatávat to dítě, kterému se to až na výjimky nelíbí a následně jej začne fackovat a strkat dolů z jistého vozidla. Jakmile obdrží předmět bez otravného hmyzu, myšleno dítě, které si užívalo spanilou jízdu a teď se nachází někde na štěrku v příkopě, odhozené, zneužité, okradené, zdrhá jak nejrychleji to jde, ale nakonec je dopadena rodiči, na které Meli vždy zapomene, do té doby si totiž říkám, že ten její plán není vůbec špatný. No a pak taky ta kočička škubánková skáče pod auta. Normálně jdeme, jdeme a najednou jede auto a pudově se proti němu rozeběhne a asi čeká co bude, ale vyděsila již tolik řidičů k smrti, že si myslím, že po tomto zážitku odevzdají svůj doklad o řízení dobrovolně a sami, aby již nedostali další tři infarkty najednou, když spatřili ne dítě skoro pod svým autem, ale rozzuřenou dračí saň mířící pod jejich auto se záminkou dostat řidiče vozu do kriminálu za zabití dítěte. To by se bál každej... Když zrovna neřeším kolapsy mé podotýkám mladší ségry, jsem vcelku šťastná, nejšťastnější po boku jednoho muže. A teď je prostě léto ☼ a víš kde všechno mám...

PS: Ty si pořád někde lítáš a já už si pomalu balím na Hrachy..
PPS: Zítra kafíčko v deset, nezapoměň ♥

středa 5. července 2017

Greece

Aloha !
Ne, tohle není řecky.. protože v době, kdy si tohle čteš, se už já sice čtvrtý den válím na pláži a mé bledé nožky ležící na březích Zakhyntosu omývá slaná voda, ale já tento článek bohužel píšu v den vysvědčení, jelikož přesně nevím, jak to bude na hotelu s wifinou a o času vůbec nemluvě. Takže jsem podvodník a předepisuji si to.
Víš, podle mě by vyznamenání nemělo být jakože do poloviny dvojek z celkového počtu známek.. ale tak když mám samé jedničky, dvojku z dějáku a fyziky a jenom tu ošklivou OŠKLIVOU trojku z matematiky, ze které nematuruji, nechci ji, nemám ji ráda a nevím, k čemu mi jednou budou kvadratický rovnice o třech neznámých, když to, co počítám jsou většinou moje peníze nebo hranolky na talíři. Tím pádem by to vyznamenání být mohlo, nemyslíš ?
No nic, musím se všem pochlubit s fotkami (sice teď, v pátek 30.6. ve 22.38 ještě neexistují, ale věřím, že jich málo nebude), takže tady přikládám malou ochutnávku :




PS.: poslala bych ti pohled, ale je to moc daleko
PPS.: chápeš, jak rychle ten prvák utekl ?
PPPS.: odinstalovala jsem si z mobilu Bakaláře a stáhla jsem si Dobyvatele ♡

úterý 27. června 2017

Barbarský život bez nadějí

Nazdárek,
hele nazývat školu ,,škůlkou" je barbarství, ale ne větší než se smát postiženejm. Ano, teď jsem na praxích a jsem s tvojí sestřenicí v zařízení, kde od rána do dvou makáme jak šrouby, abysme něly dobrý hodnocení. Takže vymýšlíme pro ty naše zlata program, který nakonec ani nepochopí, pak se smějou a ve výsledku zjistíme, že se ani nesmějou nám, jak jsme hloupý, ale že se každý směje něčemu úplně jinýmu a najednou si pak připadáme, že mezi ně dokonale zapadneme. Jak zátky k pivu. Ale jelikož nám po pěti hodinách opravdu hrabe, snažím se co nejdříve odreagovat, tedy alespoň já, nevím, jak to má Anežka. No jo, ale potom přijde ráno, nový den a co pak? Máme se tam vrátit, jenže nakonec si i na takový systém zvykneš, a ikdyž odpočítáváš dny do prázdnin, přežíváš jak můžeš. Mám takovou teorii, myslím si, že když dojdou na nebi hvězdy a zrovna někdo rodí, a ta hvězda nepřijde na pomoc právě tomu dítku, co se klube, přidusí se a vyjde ven poškozené. Dopadne přesně tak, jako nejmenovaný Martin, který vnímá svět, řekla bych, nejlépe z nás a potom jen vidíš, jak na něho všichni kašlou, jak si ho neváží, nemají ho rádi a jak si uvědomuje, když mu máma řekne, že ho má dost a že ho odpoledne zavře do pokojíčku a sama si oůjde na kosmetiku. To mi sakra hlava nebere, dyť ten kluk by byl života schopnej, možná víc než kdokoliv jinej, ale ty okolnosti mu změnily nejen úhel pohledu, nýbrž celý život. Kdyby ta hvězda na nebi tehdy sletěla dolů a vryla by mu do tváře trochu té lásky, porozumění a chytrosti, nebyl by z něho krypl na vozejku. Úplně teď Martina vidím, jak by se zasmál a určitě by se necítil tak špatně, jako když mu někdo pořád něco vyčítá. Chtěla jsem tím jen říct, že život je drahej tak si ho kurva neserte a taky neskákejte do bazénů opilý, možná do nich radši neskákejte vůbec. A važte si toho, že vás má někdo rád, protože někomu se ani tohle nepoštěstí..

PS: Mohla bych říct, že životní lekcí je život sám, ale je to moc hluboké, abych to vysvětlila.. Mám hodně teorií, ovšem moc lidí je nechápe...
PPS: Užíj dovolenou a neskákej do vody prosím. Děkuju.

úterý 20. června 2017

Pokrytectví

Sdělím ti dnes malé tajemství, Sabinko.. ležím si tak v úterý večer v posteli, je asi deset hodin a připravuji se k tomu, že pomalu usnu. Přemýšlím nad tím, co budu dělat v létě, přemýšlím nad srpnem, nad Hracholuskama, vybavuji si tebe, jelikož si tě beru s sebou.... a najednou SAKRA ! Za 2 hodiny je středa a já nemám ani námět na článek !
Prostě jsem poslední dny už naprosto vymydlená (spousta lidí na tom asi nebude jinak). Mám v hlavě jen léto, moře, ledový kafe a tak, znáš to.. prostě za 2 týdny od teď se už budu válet na pláži s Matýskem, budeme koukat na krásnej Zakhyntos, možná si koupíme předraženou zmrzlinu a bude to určitě skvělý. Večer si dáme nějakou dobrou večeři, projdeme se po městě, zapadneme v pozdních hodinách do našeho pokoje a co ti budu povídat.. představ si tu atmosféru, vždyť to je jako ve filmu *srdce*.
Čímž se dostáváme k tomu, že můj příští článek bude nejspíš o tom, že sem jenom hodím nějaký fotky, protože nevím, jak mizerná nebo úžasná bude v hotelu wifina :D nu, to se pozná.. nebo na to taky možná zapomenu.... ale tak hluboko snad neklesnu. 
Ale teď trochu z jiného soudku. 
Taky tě tak vytáčí, jak jsou lidi pokrytecký ? Prostě.. já si tak ráno povídám na zastávce s jedním moc fajn bezdomovcem, který je naprosto normální člověk, jen neměl v životě asi moc štěstí a kolem mě, PŘÍMO kolem mě projde člověk, který mě normálně zdraví, tak na toho člověka jako kejvam a směju se a ten člověk na mě jenom kouká a dělá, jako by mě neznal. To je opravdu krásný. Kde to žijeme ? 
Jinak bych se ti tedy chtěla pochlubit, že na vysvědčení budu mít o jednu dvojku míň, než v pololetí.. jeeej a stejně je to vlastně k ničemu. Nikdo se mě na to ptát nebude (kromě babičky, samozřejmě), takže jde jen o můj dobrý pocit. Ten tedy nezamítám, ale je mi to vcelku jedno. 
Jsem tak vyčerpaná tím vším.... včera jsme si s Matesem chtěli udělat výlet na Senečák, to je takovej ten rybník za Bolevákem, víš, jak tam je prej míň lidí, než na Boleváku. Tak jsme dojeli třicítkou za ten Bolevák, asi tak kilometr šli cestou, kterou nsem snad nikdy nešla a když se už konečně celí zpocení dostaneme k místu činu.. ,,Ehm, to má jako vypadat takhle ?" ano, příliš lidí tam vskutku nebylo, ale víš proč ? Bylo to vyschlý. My se tam prostě trajdáme takovou dálku (ano, z Doubravky) a ten rybník si prostě dovolí vyschnout. Fuj. Tak jsme šli na Kameňák, tam jsme se jednou namočili a jeli do Centrumu pro kebab a hranolky ♡ miluju takovéhle zdravé a romantické procházky ♡.

PS.: užívej praxí, nebo co to teď děláš..
PPS.: nechci do škůly
PPPS.: strašně dlouho se vždycky rozmýšlím nad oblečením

středa 14. června 2017

Bez nadpisu

Pěkný den Zlondýno,
tolik teď pociťuji všechno možné i nemožné, dechberoucně hledím na svět, který je stále stejný, ale pro mě jako by se změnil ve všech ohledech. Nestalo se tak ze dne na den, jen jsem se za prvák dostala úplně někam jinam. Odpoutala jsem se od všech lidí, kteří mě táhli ke dnu a díky nim jsem taktéž vzlétla o horu výš. Stala jsem se nezávislou, samostatnou a svobodně smýšlející dívkou, která stále ví co chce a teď se jí její hodnoty ještě rozšířily, čímž jsem došla do bodu, kdy jsem se stala dokonale šťastnou.

Láska, sex a jídlo. Je možné, že se ti hodnoty změní, když se ráno probudíš? Vstaneš a jen díky tomu, že se třeba dobře vyspíš máš náladu na přemýšlení, které je jindy tak únavné a pak najednou vidíš ty hodnoty. Přemýšlíš jaké jsou ty tvoje a během života se ti mění. Když jsi dítě, zajímá tě, jestli máš dostatek jídla a maminku s hračkama po boku, když jsi puberťák, zajímá tě, jestli máš dostatek jídla, ovšem to vynásob dávku pro dítě čtyřma, protože puberťáci prostě žerou, dál puberťáky zajímá, jestli mají "fakt dobrej vohoz", a jestli mají fotra za zadkem nebo jen v přiměřené vzdálenosti, za což považujou tak minimálně 200 kilometrů a víc od nich. Když jsi dospělý zajímá tě, kdy jdeš do práce, kdy už budeš končit, kdy jdeš zase do práce, kdy jsou vánoce, kdy jdeš do práce, a sem tam ti hlavou prolítne myšlenka - možná bych se mohl najíst. Když jsi důchodce, zajímá tě, proč ti ta pitomá mladá pošťačka nehodila do schránky leták lídlu, kauflandu a billy a přemýšlíš, kde všude si na ní budeš stěžovat. Často taky přemýšlíš, proč mají tvoje děti tolik dětí a proč si tě ty jejich děti pletou s bankou, a odcházejí od tebe s půlkou tvého důchodu. Všimla sis, že v mém vzoru se objevuje jídlo pouze v prvních dvou případech, tedy u dětí a teenagerů? U dospělých pouze na konci jejich myšlenkového programu, ale ve chvíli, kdy vyrazí pro jídlo, zjistí, že už měli být v práci. A lidé v důchodu mají tak moc práce s cestováním v MHD za slevami v supermarketech a hypermarketech, a se sebelítostí nad malými důchody, že ani na jídlo nemyslí. Víš co z toho všeho pro mě vyplývá? Že se prostě vždycky nažeru a pak se kouknu, kolik je hodin a až teprve pak vyrazím do práce. A až dosáhnu na ten důchod, tak budu přesluhovat a jíst, abych se vyhla domácímu stereotypu a prohlížení letáků. A MHD jezdit nebudu.

Myslím si, že už jsem přepracovaná, měla by ta škola už skončit, ještě 7 dní. Jdu se najíst a vysmát se těžce pracujícím.

A takhle nějak☝vypadá můj email adresovaný tvé sestřenici s posledním přáním: ať mě nenaštve ještě ona..

PS: Dostala jsem větší hlad než bys řekla
PPS: Dokonce než bych já řekla
PPPS: Představ si, že budu hrát na piáno v kostele
PPPPS: To jim fakt nepřeju...
PPPPPS: K té fotce zprávy popřípadě vysvětlivky v soukromé zprávě

středa 7. června 2017

Život

Pomalu ale jistě se blíží konec školního roku a já už si skoro balím plavky a žabky do Řecka s mým (pozor) téměř-ročním přítelem, ano, se Zikym. Pod touto přezdívkou ho znáš ty i mnozí jiní, ale já mu už neřeknu jinak, než Mates/Matýsek/tyidiotepodejmituvodu a mnohé další.
Nemůžu se dočkat posledního červnového týdne, protože víkend před ním (počkat, asi to jsou dva víkendy před ním.. ale to nevadí, matika není má silná stránka) se chystáme na slučák ze základky (taky bys jednou mohla dorazit, Bino) a v podstatě celý bude tvořen výlety a mimoškolními akcemi. Přijde mi prostě hrozně fajn si jít se svou třídou někam sednout do parku, jíst tousty a povídat si o smyslu života, o orientaci páru sedícího opodál na lavičce nebo třeba o tom, kdo neplatí money na náš maturák. Vtip. Jen by bylo fajn, kdybychom se neškatulkovali na skupinky a povídali si všichni společně. Ale víš co, každý má své chyby, někdo někomu nemusí úplně sednout a myslím, že takhle jsme to měli i na základce, ale.. co na to na jeden den zapomenout..... zapomenout na to, že jsem humanista a přestat plácat nesmysly o dějinách umění, zaměřit se na tělocvikářskou debatu o kotoulech, zavřít oči a zkusit se do toho vžít....



Ale proč tohle vlastně píšu ? Inu.. každý z nás by měl mít v životě nějaké priority a určité cíle. Protože (ať chceš nebo ne) za několik desítek let, nebo to může být klidně zítra, když ten řidič autobusu bude opilej, magor nebo třeba opilej magor.. budeš ležet na smrtelné posteli, okolo tebe budou stát tvoje děti se svými dětmi a možná ještě s jejich dětmi a ty jim budeš vykládat, co všechno jsi nestihla, k čemu ses neodvážila a kde jsi nebyla.... a takhle já skončit nechci, víš ? Já chci cestovat, ale ještě neumím tak dobře anglicky.. chci si vydělávat hodně peněz, abych jednou měla krásnej barák nebo velkej byt, ale nejsem si jista, zda mi k tomu profese kantora postačí.... svět se vyvíjí a já s ním. Miluju KáEfCéčko, proč bych se měla omezovat v jeho jezení ? Vidím jen jeden důvod a to ne ten, že si musím vybudovat "postavu na léto", ale spíš ten, že nemám peníze.



Je to smutné, ale je to tak. Na většině brigád požadují buď plnoletost, úvazek na celé léto, předložení životopisu se zkušenostmi nebo třeba umět zacházet s dětma, no.. takže já myju okna. Ale baví mě to, víš ? O škrabku při odstraňování vosku z proskleného schodiště (neptej se) jsem se řízla jenom jednou a to je úspěch !! 
Takže já jsem momentálně naprosto spokojená a nějaká matika či co mě nedokáže rozhodit. Snad. Z toho testu bych si zasloužila lepší známku. Aaarghg. Klid, Juliii. Buď v chillu.

PS.: mám opravdovou chuť na smažené kuře
PPS.: nevíš, kde seženu kokosový olej ?
PPPS.: milujte se a množte se ♡