středa 12. prosince 2018

Oči svobody

Ahoj,
nemám moc čas psát, vlastně nemám čas na nic. Mám toho teď tolik, že všechno vypouštím. Pravda je, že jsem spokojená a dál bych to nekomentovala. Pracuju v divadle a i tam jsme jako žhavé téma nastolili právě film o Mercurym, ale co ti budu, na to taky nemám čas. Kromě toho, že jsem v jednom kole, jsem ještě taky po uši zarytá v angličtině, protože mi došlo, že když se jí nezačnu teď naostro věnovat, neudělám letošní zkoušky a nepustí mě do čtvrťáku. Sice nevím, kdo postupovky ze všech maturitních předmětů vymyslel, ale je to každopádně něco jako maturita už ve třeťáku a to nechceš. Nejvíc vtipná bude moje matika, z tý totiž nematuruju, ale budu na tu zkoušku muset dorazit a já tam přijdu, vezmu si ten papír, úhledně nadepíšu svý jméno a odevzdám to naší matikářce. Ta pětka se mi bude krásně blejskat na vysvědčení, ale moc bych se toho nebála, protože teď mám průměr jedna celá pět, což je celkem vtipný, protože znáš mě a můj vztah k matice...O to horší potom bude didakťák z angličtiny, to bude fakt peklo... A nejvíc mi na celých postupovkách štve, že začínají už v březnu a končí v červnu, nicméně pak mám hned dva týdny praxí zasahujících až do prázdnin, takže Sába nemůže podle plánů odjet na dovolenou do teplých krajin, jak původně plánovala... Super.

Nicméně, jsem teď kromě jednoho velkýho kola taky ve velkým přemejšlení, a docházím k věcem, který se týkají i tohodle blogu.

Rýmu jsem měla tři tejdny a fakt jsem neměla čas na to jí vyležet, přechodila jsem to a jsem si toho vědomá, bohužel. Pořád mi praskají žilky v oku a mám opakovaný zánět spojivek. Anitibiotika už brát nemůžu, protože už bych se neubránila vedlejším účinkům...

PS: Ale na mentální úrovni jsem zdravá...
PPS: Ale mám moc práce a málo času na to chodit do školy, kdybys viděla moje procenta...
PPPS: Tak ale zase je příjemný jezdit do školy na dvanáctou a mít aspoň ten pocit, že jsem dnešek opravdu překonala tím, že jsem vůbec vstala, protože mám poslední dobou stavy, kdy mám pocit, že se ani nezvednu...

pondělí 3. prosince 2018

Vánoční dárky a Freddie Mercury

Drahá Bino..
Mám Ti toho vlastně tolik co říct, ale nevím, kde začít. Inu, začnu asi tím, že Ty ses minulou středu na článek vykašlala, takže nemám na co reagovat.
Well, blíží se nám svátky vánoční, už máš nakoupené dárečky pro rodinu a kamarády ? Já kamarády nemám, takže si můžu koupit více věcí pro sebe. Né, samozřejmě si dělám srandu. Neutratím peníze za dárky pro sebe, budu si je šetřit na něco většího. Už jsem spoustu takových dárečků nakoupila a začínám je dokonce balit do veselého balícího papíru. Také bych si ráda vychutnala čokoládky z adventního kalendáře, ale žádný jsem nedostala :(. Ale můj pes ano. Nedělám si srandu.
Další věcí, kterou bych s Tebou ráda sdílela, je skutečnost, že jsem KONEČNĚ viděla film Bohemian Rhapsody, který běží v kinech již měsíc. A bylo to úžasné. Pomineme-li fakt, že některá fakta byla pozměněna, ale bez toho by to pravděpodobně nešlo, prostě nenacpeš několik let do dvou hodin, že jo. Fakt to bylo super. Dnes je to týden, co jsem měla tu čest zhlédnout tento snímek v Plaze a musím říct, že jsem snad ještě nikdy nezůstala v kině až do konce titulek. Viděla jsem dvě starší paní s tričkama kapely Queen, které si utíraly slzy.
Od té doby jsem totálně obssesed with Queen. Písničky, rozhovory, články. Po celý den i noc :D.
A věděla jsi, že muž, který Freddiemu dělal 12 let osobního asistenta, žije už asi patnáctým rokem tady u nás v Česku, a dokonce umí docela i česky mluvit ?
Ještě bych ráda dodala, že obsazení herců, kteří hráli Briana Maye a Johna Deacona bylo naprosto dokonalý, jsou to skoro jejich kopie.
Jo a dostala jsem jedničku z testu z matiky. A to nebyl zrovna easy, víš co. Zatím to vypadá na vyznamenání, první vyznamenání za celou střední (vždy mi to kazila jen matika). Díky za pana učitele !
PS.: bolí mě v krku a mám rýmuu :(
PPS.: už asi tři týdny
PPPS.: a asi po dvou letech (možná i po třech ?) mám odlakované nehty déle, než dvacet minut