úterý 20. listopadu 2018

Kdybych nebyla blondýna..


Čauky, Bino !
Často je pro mě (ne)skutečným oříškem vymyslet to, na jaké téma napíšu další článek na blog. Ale tento oříšek se mi pro jednou podařilo rozlousknout ! Sice s pomocí jisté osoby, ale tak co.. nikdo by na nic neměl být sám.
Co by se tedy stalo, kdybych nebyla blondýnou ? Rozhodla jsem se to otestovat.
Inu bylo tomu tak.. sobotní odpoledne, (poslední dva týdny se stmívá asi ve dvě, takže) tma, kráčíme si tak s maminkou po obchodech, nejdříve po Olympii, následně po jisté Galerii Dvořák. Na mě lezou deprese, když vidím starší pány v monterkách, kteří věší na stropy poslední zbytky vánoční výzdoby (protože já si do teď myslela, že to dělá Ježíšek) a díváme se po dárkách, které by nám Ježíšek mohl nadělit (to on přece dělá, ne ?).
Najednou jsem ji uviděla. Byla to barva na vlasy, na kterou mám zálusk už několik měsíců. Hleděla na mne z toho regálu a říkala : „Vem si mě." potichým hlasem. Ano. Byla to žlutá barva od L'oreal Paříž (nebo jak se to). Někdo si řekne "blond, žlutá.. prašť jako uhoď", ale to vůbec není pravda.
Na otázky některých nevraživců.... :
„A to byl záměr nebo to bylo omylem ?" (tuto otázku jsem slyšela 5x, pokaždé od někoho jiného)
„Ty máš žlutý vlasy ?" (12x)
„Co je to za barvu ?" (3x)
„Ty jsi ale sluníčko." (1x, ahoj Kami)
Odpovídám :
„Záměr."
„Ano."
„Žlutá."
„To sice není nevraživá otázka, ale děkuji." (báj d vej netuším, co to slovo znamená)
Takže sranda.
A jo, ta barva je vymývací, takže nebudu kanárkem napořád. Ale není to nakonec škoda ? To už nechám na Tobě, Sabi. Jelikož se poslední dobou neustále hádáme o významu barev.. můžeš posoudit, zda jsem teď šťastnější, když mám na hlavě žlutou.

PS.: nechci se učit
PPS.: v pondělí spoustě lidí v mém okolí několik minut nefungoval Messenger
PPPS.: jsem neustále unavený Julinek

Žádné komentáře:

Okomentovat